Turistické cíle v okolí obce Litíč

Neobvyklá fontána z r. 2006 s námětem z historie města je dílem místního sochaře Jaroslava Černého. Připomíná událost z r. 1817, kdy byl místním kaplanem ve věži kostela nalezen tzv. Rukopis královédvorský.

Pěkný výrazný pahorek čtvercového tvrziště, asi tři metry vysoký, v zahradě čp. 35 v severovýchodní části vsi. Vznik tvrze lze předpokládat v druhé polovině 14. století.

Roubený dům postaven asi r. 1720 a býval zájezdním hostincem. R. 1791 se zde narodil významný český buditel, spisovatel a básník Václav Hanka. Dům je příkladem roubeného lidového domu Hradecka. R. 1862 byla odhalena pamětní deska slavného rodáka. V domě je stálá expozice věnovaná V. Hankovi.

Holohlavský rybník je vodní plocha o rozloze necelých 4 ha, která svého času fungovala v úzké souvislosti se zdejší pazdernou, a proto se původně nazývala Pazderní rybník.

Dochované tvrziště po menši ze dvou tvrzí v Holohlavech, vznikla pravděpodobně na přelomu 14. a 15. století. Zaniká koncem 15. století připojením panství Haškem Střížkem z Lužan ke Smiřicím.

Renesanční tvrz postavila jaroměřská městská rada asi v pol. 16.stol. Do 19. stol patří Jaroměři, poté slouží k bydlení. R. 1971 rekonstruována. Obdélná renesančně-barokní budova s přístavkem, zčásti podsklepená. Dnes v soukromém vlastnictví.

Zaniklá tvrz stávala na kopci sv. Gotharda. Byla postavena někdy v průběhu 14. stol. a zanikla pravděpodobně r. 1423, kdy zde svedl vítěznou bitvu Jan Žižka z Trocnova s vojskem českých pánů. V souvislosti se vztyčením sochy J. Žižky byla vnitřní plocha tvrziště zarovnána.

F. F. Gallas do r.1669 přestavěl goticko-renesanční tvrz v barokní zámek. Jan Špork v l.1674-1676 jej přestavěl na dvoupatrový obdélníkový, se třemi věžemi. V r. 1775 snížen o jedno patro, odstraněna severní věž a jižní sníženy o patro

Zaniklý jednodílný hradu či tvrz u Lázní Bělohrad, 0,5 km JV od Bezníka. Historické prameny o lokalitě mlčí, pravděpodobně se jedná o sídlo ze 13. století, související s kolonizací kraje řádem německých rytířů z miletínské komendy.

Novorománská hřbitovní kaple, zasvěcená svaté Ludmile, byla postavena na tehdy nově založeném komunálním hřbitově v Úpici v roce 1887. Pozemek k jeho zřízení poskytl úpický měšťan pan Freibert. Hřbitov je zajímavý i tím, že má židovskou sekci, neoddělenou zdí od zbytku hřbitova.

Ves Hustířany je zmiňována od třetiny 14. století, tvrz však není výslovně uvedena. Nepravidelný tři metry vysoký pahorek tvrziště datovaného keramikou do 14.-15. století odděluje od ostrohu příkop, kterým dnes protéká Litíčský potok.

Pozůstatky hradu v prostoru kostela. Hradiště založil v l. 1003–04 kníže Jaromír, nebo spíše o 50 let později kníže Břetislav I. V 1. pol. 13. stol. zde byl patrně vybudován kamenný hrad. Poč. 14. stol. postaven kostel. R. 1349 svěřen augustiniánům-kanovníkům, s nimiž je spojován dnešní chrám.