Turistické cíle v okolí obce Zlatá Olešnice

Kostel Nejsvětější Trojice v Žacléři je ukázkou hodnotné sakrální barokní architektury z 18. stol. s jádrem starší renesanční stavby. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 též chráněnou kulturní památkou.

K původnímu dřevěnému kostelu byla v letech 1604–1605 přistavěna zděná renesanční věž. Zchátralý dřevěný kostel zbourán a v letech 1769–1772 k věži přistavěn kostel ve slohu vrcholného baroka s prvky rokoka. Po požáru v r.1820 byl obnoven r.1830.

Původně gotický kostel, podle nedoložených údajů, pochází z roku 1384, přesný rok stavby však není znám. Na konci 16. stol. renesančně přestavěn. Vedle kostela se nachází budova fary, která je v současné době již značně zchátralá.

Masivní zříceniny barokního kostela postaveného r. 1667, následně zrušeného za josefínských reforem r. 1786 uprostřed zalesněné homole poblíž Adršpašského skalního města.

Poutní kostel Panny Marie Sedmiradostné postaven jako barokní v letech 1733-1734 s dřevěnou lodí. Při empírové přestavbě v letech 1830-1832 postavena loď zděná. Vnitřní vybavení a výmalba vesměs z 19. stol. Malby radostí Mariiných kromě jedné od Ludvíka Nejedlého z r. 1899.

Klasicistní kostel postaven v letech 1827–31. Nahradil dřevěný hřbitovní kostel z roku 1688. Vybavení je většinou z doby výstavby, z původního dřevěného kostela byl přenesen hodnotný reliéf sv. Anny z poloviny 18. století.

Původně gotická stavba patrně ze 14. století (zachováno zdivo a architektonické články druhotně uložené v pozdějších konstrukcích), přestavěná barokně, později upravovaná. Po roce 1945 bez údržby. V posledních letech obec usiluje o záchranu.

První zmínka o kostele, pravděpodobně dřevěném, je z r. 1356. R. 1681 vystavěn kostel nový a v l. 1784 – 1799 proběhla jeho přestavba. Poslední přestavba kostela roku 1866, kdy dostal současnou pseudorománskou podobu.

Původní gotický kostel sv. Jakuba Většího pochází asi ze 13. století. Dvakrát zničen požáry. Obnoven v l. 1627–29 a v l. 1698–05 přestavěn v barokním stylu. Před kostelem stojí barokní mariánský sloup z roku 1724.

Původní dřevený kostel z poč.14. st., na zděný barokní přestavěn r.1679, opravený r.1768. Do dnešní podoby rozšířen v první pol.19.st. V l.1974–75 generální oprava kostela a další opravy v l. 1999–2002. U vchodu na hřbitov kopie sochy krále Davida.

Kostel post. kol. 1350. Přestavěn renesančně (věž, zvon dat. 1603) a barokně (1775 nová sakristie a jižní předsíň). Kostel jednolodní s věží v záp. průčelí, obdélnou lodí a čtvercovým presbytářem (dříve klenutým), od severu obd. sakristie, na jihu čtverc. předsíň. Kolem kostela hřbitov s ohradní zdí

Novogotický kostel sv. Jana Křtitele v Janských Lázních postaven r. 1885 v důsledku rostoucí návštěvnosti lázní. Veškeré vnitřní vybavení pochází z doby stavby, varhany z r. 1886. Od r. 2005 kostel povýšen na farní, převzal funkci farnosti Svoboda nad Úpou.