Turistické cíle v okolí obce Zlatá Olešnice

Výklenková kaple s barokním sousoším z roku 1721, vybudovaná nákladem Adama Wagnera. Kaple je v dobrém stavu, socha si uchovala svoji kolorovanou podobu.

Barokní kaple Sedmi radostí Mariiných vybudována nad pramenem v letech 1731-1732 nákladem náchodské kněžny A.M.V. Piccolomini de Aragona v sousedství budoucího poutního kostela. U pramenu zřízeny i lázně, v provozu od r. 1736 do 2. světové války.

Kaple svaté Anny v osadě Stará Hora byla postavena roku 1752 Johannem Benschem a jeho manželkou Elisabethou. Původní malá kaple byla roku 1810 rodinou Beneschovou rozšířena a upravena do současné podoby. Od r. 1876 vede kolem křížová cesta.

Kaplička, údajně zamýšlená jako rodinná hrobka majitelů sousedního hostince v Antonínově údolí, postavená v roce 1933. Kaple má jednoduchou moderní výbavu.

Raně barokní kaple sv. Michala, původně hřbitovní, postavená v letech 1698–99. Centrální stavba oválného půdorysu. V interiéru barokní oltář z doby okolo r. 1700. Na již zrušeném hřbitově u kaple r. 1866 pochováno 31 rakouských a pruských vojáků.

Farní (dnes filiální) novogotický kostel, který nahradil původní renesanční kostel Nanebevzetí Panny Marie. Postaven v letech 1895–99 hraběnkou Aloisií Czernin-Morzinovou. Autorem projektu je významný český architek Josef Schulz.

Původní kostel z 13.st.r.1745 vyhořel a nedal se již obnovit. Současný kostel z let 1755–1782 je pozdně barokní stavba s rokokovými a klasicistními prvky. Opravy a rekonstrukce proběhly v l. 1799, 1861, 1931–32 a naposledy od r.1986 do r.1994.

K původnímu dřevěnému kostelu byla v letech 1604–1605 přistavěna zděná renesanční věž. Zchátralý dřevěný kostel zbourán a v letech 1769–1772 k věži přistavěn kostel ve slohu vrcholného baroka s prvky rokoka. Po požáru v r.1820 byl obnoven r.1830.

Původně gotický kostel, podle nedoložených údajů, pochází z roku 1384, přesný rok stavby však není znám. Na konci 16. stol. renesančně přestavěn. Vedle kostela se nachází budova fary, která je v současné době již značně zchátralá.

Masivní zříceniny barokního kostela postaveného r. 1667, následně zrušeného za josefínských reforem r. 1786 uprostřed zalesněné homole poblíž Adršpašského skalního města.

Poutní kostel Panny Marie Sedmiradostné postaven jako barokní v letech 1733-1734 s dřevěnou lodí. Při empírové přestavbě v letech 1830-1832 postavena loď zděná. Vnitřní vybavení a výmalba vesměs z 19. stol. Malby radostí Mariiných kromě jedné od Ludvíka Nejedlého z r. 1899.

Klasicistní kostel postaven v letech 1827–31. Nahradil dřevěný hřbitovní kostel z roku 1688. Vybavení je většinou z doby výstavby, z původního dřevěného kostela byl přenesen hodnotný reliéf sv. Anny z poloviny 18. století.