Turistické cíle v okolí obce Trutnov-Poříčí

Farní (dnes filiální) novogotický kostel, který nahradil původní renesanční kostel Nanebevzetí Panny Marie. Postaven v letech 1895–99 hraběnkou Aloisií Czernin-Morzinovou. Autorem projektu je významný český architek Josef Schulz.

Původní kostel z 13.st.r.1745 vyhořel a nedal se již obnovit. Současný kostel z let 1755–1782 je pozdně barokní stavba s rokokovými a klasicistními prvky. Opravy a rekonstrukce proběhly v l. 1799, 1861, 1931–32 a naposledy od r.1986 do r.1994.

K původnímu dřevěnému kostelu byla v letech 1604–1605 přistavěna zděná renesanční věž. Zchátralý dřevěný kostel zbourán a v letech 1769–1772 k věži přistavěn kostel ve slohu vrcholného baroka s prvky rokoka. Po požáru v r.1820 byl obnoven r.1830.

Původně gotický kostel, podle nedoložených údajů, pochází z roku 1384, přesný rok stavby však není znám. Na konci 16. stol. renesančně přestavěn. Vedle kostela se nachází budova fary, která je v současné době již značně zchátralá.

Masivní zříceniny barokního kostela postaveného r. 1667, následně zrušeného za josefínských reforem r. 1786 uprostřed zalesněné homole poblíž Adršpašského skalního města.

Poutní kostel Panny Marie Sedmiradostné postaven jako barokní v letech 1733-1734 s dřevěnou lodí. Při empírové přestavbě v letech 1830-1832 postavena loď zděná. Vnitřní vybavení a výmalba vesměs z 19. stol. Malby radostí Mariiných kromě jedné od Ludvíka Nejedlého z r. 1899.

Klasicistní kostel postaven v letech 1827–31. Nahradil dřevěný hřbitovní kostel z roku 1688. Vybavení je většinou z doby výstavby, z původního dřevěného kostela byl přenesen hodnotný reliéf sv. Anny z poloviny 18. století.

Původně gotická stavba patrně ze 14. století (zachováno zdivo a architektonické články druhotně uložené v pozdějších konstrukcích), přestavěná barokně, později upravovaná. Po roce 1945 bez údržby. V posledních letech obec usiluje o záchranu.

První zmínka o kostele, pravděpodobně dřevěném, je z r. 1356. R. 1681 vystavěn kostel nový a v l. 1784 – 1799 proběhla jeho přestavba. Poslední přestavba kostela roku 1866, kdy dostal současnou pseudorománskou podobu.

Na místě původního gotického kostela v letech 1744 – 1754 postaven nový kostel v barokním slohu, podle plánů K. I. Dientzenhofera měly být po stranách kostela vystavěny dvě věže, realizována byla stavba pouze jedné.

Původní gotický kostel sv. Jakuba Většího pochází asi ze 13. století. Dvakrát zničen požáry. Obnoven v l. 1627–29 a v l. 1698–05 přestavěn v barokním stylu. Před kostelem stojí barokní mariánský sloup z roku 1724.

Pozdně barokní kostel sv. Jana Křtitele na hřbitově v Markoušovicích byl vybudován v letech 1771-1787. Věž byla k němu přistavěna až r. 1884. Cenné vnitřní zařízení a varhany. Pro mimořádnou akustiku kostel využíván k varhanním koncertům. Filiální kostel ve farnosti Úpice.