Turistické cíle v okolí obce Trutnov-Poříčí

nebo vyberte

Trutnov-Poříčí

Královéhradecký kraj,  Trutnov  (TU)
Nalezeno celkem 119 záznamů, 8 / 10 stran, vyhledáno za 1.02 sec
 Radvanice
650.0 m. n.m.
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Královéhradecký kraj, Radvanice
Oválný hrádek neznámého jména a historie nyní zván Radvanice. Archeologicky zkoumán r. 1970, vznik datován do 2. pol. 13. stol. Opevněn příkopem s valem, na horní plošině stála dřevěná věžovitá stavba, do patra kamenná. Na východní straně při vnějším valu nalezeny zbytky nějaké mladší stavby .
 Rechenburg
550.0 m. n.m.
Rechemberk, Rechenburk
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Královéhradecký kraj, Trutnov-Libeč
Zaniklý hrad, založen v 2. polovině 13. století pány ze Švábenic jako mocenský opěrný bod v rámci kolonizačního podnikání. S odchodem tohoto rodu z Trutnovska na přelomu 13. a 14. století postupně zanikl.
 Růžový palouček
634.0 m. n.m.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Královéhradecký kraj, Žacléř
Růžový palouček je název místa u Žacléře s památníkem Jana Ámose Komenského, který v tomto místě roku 1628 opustil území Čech, odešel do polského Lešna a do vlasti se již nikdy nevrátil. Památník byl založen r. 1970.
 Šibeník
509.0 m. n.m.
památník generála Gablenze
věž - rozhledna, zachovalý, volně přístupno, Královéhradecký kraj, Trutnov
Rozhledna a památník na vrchu Šibeník má celkovou výšku 20 m s vyhlídkovou plošinou ve výši 17 m a je vzpomínkou na slavnou bitvu v roce 1866. Tehdy zde rakouské vojsko slavně zvítězilo nad vojskem pruským. Na plošinu vede 62 schodů. Roku 2001 byla celá stavba rekonstruována.
 Skalákova studánka
438.0 m. n.m.
voda - studánka, pramen, zachovalý, volně přístupno, Královéhradecký kraj, Rokytník
Pramen pitné vody v údolí Zbečnického potoka na Hronovsku, který v době epidemie cholery roku 1832 získal mezi lidem pověst léčivého. Název studánka získala podle díla Aloise Jiráska „Skaláci“.
 Skály
hrad, zřícenina, volně přístupno, Královéhradecký kraj, Teplice nad Metují
Zřícenina hradu založeného ve 13. století Matějem Salavou z Lípy. Pobořen kolem roku 1447. Po několika letech obnoven, ale v 17. stol. rozbořen a materiál použit na stavbu hospodářských stavení zámku.
 Skály
Bischofstein
zámek - původní tvrz, zachovalý, příležitostně, Královéhradecký kraj, Skály
Zámek byl postaven v 16. stol. Roku 1662 jej koupil biskup Matouš Sobek z Bilenberka a až do 20. stol. sloužil k letním pobytům biskupů a kanovníků. Po roce 1950 byla budova upravena na Muzeum A. Jiráska.
 Slavětínská rozhledna
708.0 m. n.m.
rozhledna Na Markoušovickém hřebenu
věž - rozhledna, zachovalý, volně přístupno, Královéhradecký kraj, Radvanice
Ocelodřevěná rozhledna na severním okraji hřebene Jestřebích hor vznikla v letech 2013-2014 z iniciativy s.p. Lesy ČR k podpoře turistiky v méně známé části horského pásma. Je čtyřpatrová, 22,5 m vysoká a celoročně volně přístupná.
 smírčí kříž
517.0 m. n.m.
ostatní - smírčí kámen, zachovalý, volně přístupno, Královéhradecký kraj, Královec
Smírčí kříž v Královci je monolitický kamenný kříž, doklad neznámé události nebo přemístěné hraniční znamení. Od r. 2007 je chráněn jako kulturní památka.
 socha sv. Jana Nepomuckého
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Královéhradecký kraj, Javorník
Socha Jana Nepomuckého nedaleko kostela sv. Martina. Postavena roku 1755, opravována v letech 1775, 1888, 1901.
 sousoší bratří Čapků
435.0 m. n.m.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Královéhradecký kraj, Malé Svatoňovice
Sousoší bratří Čapků z r. 1969 uzavírá západní stranu náměstí Karla Čapka v Malých Svatoňovicích. Připomíná, že se tu r. 1890 světově proslulý publicista, spisovatel a dramatik Karel Čapek narodil jako nejmladší dítě lázeňského a báňského lékaře.
 sousoší Nejsvětější Trojice
410.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Královéhradecký kraj, Trutnov
Barokní sloup Nejsvětější Trojice postaven roku 1704. Kolem čtvercového podstavce umístěno osm postav světců. Výška sloupu je jedenáct metrů. Na stejném místě stával v 16. století městský pranýř, někdy se zde i popravovalo.