Turistické cíle v okolí obce Trutnov

Poutní kostel Panny Marie Sedmiradostné postaven jako barokní v letech 1733-1734 s dřevěnou lodí. Při empírové přestavbě v letech 1830-1832 postavena loď zděná. Vnitřní vybavení a výmalba vesměs z 19. stol. Malby radostí Mariiných kromě jedné od Ludvíka Nejedlého z r. 1899.

Klasicistní kostel postaven v letech 1827–31. Nahradil dřevěný hřbitovní kostel z roku 1688. Vybavení je většinou z doby výstavby, z původního dřevěného kostela byl přenesen hodnotný reliéf sv. Anny z poloviny 18. století.

Původně gotická stavba patrně ze 14. století (zachováno zdivo a architektonické články druhotně uložené v pozdějších konstrukcích), přestavěná barokně, později upravovaná. Po roce 1945 bez údržby. V posledních letech obec usiluje o záchranu.

První zmínka o kostele, pravděpodobně dřevěném, je z r. 1356. R. 1681 vystavěn kostel nový a v l. 1784 – 1799 proběhla jeho přestavba. Poslední přestavba kostela roku 1866, kdy dostal současnou pseudorománskou podobu.

Goticko-renesanční kostel z r. 1559, rozšířen v l. 1589 (Carlo Valmadi), 1608 (věž), 1629 (severní předsíň), restaurován v l. 1895 a 1929. Jednolodní stavba s hranolovou věží v průčelí a polygonálním závěrem. Fasády zdobeny lunetovými římsami a sgrafity, klenby hřebínkové, mobiliář převážně rokokový

Na místě původního gotického kostela v letech 1744 – 1754 postaven nový kostel v barokním slohu, podle plánů K. I. Dientzenhofera měly být po stranách kostela vystavěny dvě věže, realizována byla stavba pouze jedné.

Původní gotický kostel sv. Jakuba Většího pochází asi ze 13. století. Dvakrát zničen požáry. Obnoven v l. 1627–29 a v l. 1698–05 přestavěn v barokním stylu. Před kostelem stojí barokní mariánský sloup z roku 1724.

Původní dřevený kostel z poč.14. st., na zděný barokní přestavěn r.1679, opravený r.1768. Do dnešní podoby rozšířen v první pol.19.st. V l.1974–75 generální oprava kostela a další opravy v l. 1999–2002. U vchodu na hřbitov kopie sochy krále Davida.

Novogotický kostel sv. Jana Křtitele v Janských Lázních postaven r. 1885 v důsledku rostoucí návštěvnosti lázní. Veškeré vnitřní vybavení pochází z doby stavby, varhany z r. 1886. Od r. 2005 kostel povýšen na farní, převzal funkci farnosti Svoboda nad Úpou.

Kostel postaven na základech románského kostela v 80. l. 14.st. V l.1893-1900 regotizován. Kostelní věž vysoká 64 m je veřejnosti je přístupná a na vrcholu malé muzeum. V kostele rukopisná kobka, v níž našel Václav Hanka Rukopis Královédvorský.

Kostel post. kol. 1350. Přestavěn renesančně (věž, zvon dat. 1603) a barokně (1775 nová sakristie a jižní předsíň). Kostel jednolodní s věží v záp. průčelí, obdélnou lodí a čtvercovým presbytářem (dříve klenutým), od severu obd. sakristie, na jihu čtverc. předsíň. Kolem kostela hřbitov s ohradní zdí

Pozdně barokní kostel sv. Jana Křtitele na hřbitově v Markoušovicích byl vybudován v letech 1771-1787. Věž byla k němu přistavěna až r. 1884. Cenné vnitřní zařízení a varhany. Pro mimořádnou akustiku kostel využíván k varhanním koncertům. Filiální kostel ve farnosti Úpice.