Turistické cíle v okolí obce Budislav

Terénní náznaky dvojdílného tvrziště ze 14. století se dvěma trojúhelníkovými pahorky na ostrohu nad hlubokým údolím na severovýchodním okraji obce. Část tvrze hospodářsky využívána.

Původní litomyšlské popraviště. Dvouramenná šibenice s kamennou podezdívkou pro dva až tři odsouzené zde stávala až do roku 1788. Poté byla stržena a další popravy se konaly už jen na jednorázově vztyčené šibenici na hranici města.

Portmoneum, muzeum malíře Josefa Váchala bylo otevřeno v bývalém domě J. Portmana, přítele J. Váchala, kterému Váchal vyzdobil v l. 1920-24 malbami část domu vč. nábytku. R. 1990 nakl. Paseka koupilo zdevastovaný dům a v l. 1991-93 byla provedena jeho rekonstrukce. Pro veřejnost otevřeno r. 1993.

Před r.1360 na náměstí postavena gotická radnice, kamenná budova s věží. V letech 1739–1744 postavena nová barokní radnice, do které byla zakomponovaná i věž. R.1994 byly v radnici instalovány galerijní expozice Městského muzea a galerie.

Historická budova bývalé piaristické školy a gymnázia z roku 1719. V současnosti slouží potřebám Regionálního muzea.

Muzeum ve Skutči bylo založeno r. 1910. V r. 1954 získalo nynější budovu, v níž pobýval a zemřel hudební skladatel Vítězslav Novák a má tu pamětní síň. Od r. 2009 nová expozice zaměřená na zdejší obuvnictví a těžbu kamene. Od r. 2022 nese současný název, dříve Městské muzeum.

Rodný byt hudebního skladatele Bedřicha Smetany se nachází v bývalém zámeckém pivovaru na prvním nádvoří zámku. Smetana se zde narodil 2. března 1824. Interiéry bytu byly nově zařízeny a instalovány v roce 1996. Spravuje a zpřístupňuje je Regionální muzeum v Litomyšli.

Pamětní síň Václava Jana Tomáška (1774-1850) v jeho rodném skutečském domku připomíná nejvýznamnějšího českého hudebního skladatele a pedagoga předsmetanovského období. V současnosti domek slouží zároveň jako evangelická modlitebna.

Domy v jednotném rondokubistickém slohu vznikly v letech 1923–24. Jejich autory jsou architekti Oldřich Liska a Václav Flégl. Původní červenou a okrovou barevnost fasád si nejlépe zachoval dům čp. 386 na nábřeží Svobody.

Zajímavá přírodní lokalita související s odchodem českých exulantů do zahraničí během třicetileté války, upravená v roce 1906 do parkové podoby. V roce 1925 provedeny úpravy podle architekta Kulišara.

Zachovalý hrad. Zakl. hradu (zmiň. 1325) Tas z Mrdic. R. 1349 maj. Beneš z Vartemberka, poté páni z Pardubic a Pardusové z Vrátkova. Stavební úpravy: zač. 16. stol. (Jindřich Šťastný z Valdštejna), za Berků (od r. 1558), za Kinských (baroko) 1793–98.

Pozůstatek kapličky u léčivého pramene, kterou postavil statkář J. Schlesinger r. 1935 jako dík za uzdravení nemocné ženy. Kaple byla oblíbeným poutním místem. V obd. po 2. sv. válce byla poničena pádem stromu, poté zchátrala. V současnosti Spolek archaických nadšenců o.s. pracuje na jejím obnovení.