Turistické cíle v okolí obce Budislav

Rodný byt hudebního skladatele Bedřicha Smetany se nachází v bývalém zámeckém pivovaru na prvním nádvoří zámku. Smetana se zde narodil 2. března 1824. Interiéry bytu byly nově zařízeny a instalovány v roce 1996. Spravuje a zpřístupňuje je Regionální muzeum v Litomyšli.

Pamětní síň Václava Jana Tomáška (1774-1850) v jeho rodném skutečském domku připomíná nejvýznamnějšího českého hudebního skladatele a pedagoga předsmetanovského období. V současnosti domek slouží zároveň jako evangelická modlitebna.

Domy v jednotném rondokubistickém slohu vznikly v letech 1923–24. Jejich autory jsou architekti Oldřich Liska a Václav Flégl. Původní červenou a okrovou barevnost fasád si nejlépe zachoval dům čp. 386 na nábřeží Svobody.

Zajímavá přírodní lokalita související s odchodem českých exulantů do zahraničí během třicetileté války, upravená v roce 1906 do parkové podoby. V roce 1925 provedeny úpravy podle architekta Kulišara.

Zachovalý hrad. Zakl. hradu (zmiň. 1325) Tas z Mrdic. R. 1349 maj. Beneš z Vartemberka, poté páni z Pardubic a Pardusové z Vrátkova. Stavební úpravy: zač. 16. stol. (Jindřich Šťastný z Valdštejna), za Berků (od r. 1558), za Kinských (baroko) 1793–98.

Pozůstatek kapličky u léčivého pramene, kterou postavil statkář J. Schlesinger r. 1935 jako dík za uzdravení nemocné ženy. Kaple byla oblíbeným poutním místem. V obd. po 2. sv. válce byla poničena pádem stromu, poté zchátrala. V současnosti Spolek archaických nadšenců o.s. pracuje na jejím obnovení.

První zmínka je z r. 1318 z přídomku Bluda z Morašic a ze Sedlíštěk. Snad právě on postavil tvrz, z níž se dochovalo okrouhlé tvrziště obtékané vodním příkopem a nepatrné zbytky zdiva. Dnešní sýpka v místě tvrze je hodnotnou barokní budovou a je součástí veřejnosti nepřístupného hospodářského dvora.

Jeden z výchozích bodů do PP Maštale, v místě několik pískovcových skalních útvarů. Nejzajímavější je Zámeček se zbytky pískovcové stavby, dále útvar Velké Hradisko a menší Malé Hradisko. Zde měl údajně sídlit bájný vladyka Pech.

Moderní sluneční hodiny v podobě kovového polovičního prstence jsou dílem uměleckého kováře p. Karla Hůrky ze Stránčic u Prahy. Slavnostně byly odhaleny 28. října 1990. Jsou zhotoveny z oceli, mědi a dalších nerezových kovů. Podstavec je žulový.

Novorenesanční dům se secesními prvky. Otevřen 11. 6.1905. V l.1995 - 2000 rekonstrukce. Slouží pro divadelní představení, koncerty a jiné kulturní a společenské akce.

Ves Sloupnice se poprvé připomíná v roce 1292. Socha Anděla strážce postavena r. 1875 nákladem Anny Jirečkové. Autor není znám.

Plastika z r. 1746 je čtyři metry vysoká, materiálem je pískovec. Na podstavci socha světce v životní velikosti, ve vojenském římském oděvu. Pravou nohou šlape na ďábla. Socha velmi dobré výtvarné úrovně prohlášena za kulturní památku r. 2005.