Turistické cíle v okolí obce Budislav

Socha postavena roku 1863. Stalo se tak k tisíciletému výročí příchodu Konstantina a Metoděje na Velkou Moravu. Sochu z damníkovského pískovce vytesal a polychromoval Alois Habrhauer, řezbář a kameník ze Svitav. Socha posvěcena a zapsána do gruntovních knih. Rekonstrukce koncem 20. stol.

Vrcholně barokní mariánské sousoší připisované Jiřímu Františku Pacákovi z r. 1737. Socha z pískovce obehnána kuželkovou balustrádou. Jádrem sousoší je Panna Maria oděná do prostého roucha a Ježíšek, který jí sedí na klíně, podává matce věnec z růží. Kolem sousoší z každé strany obláček a na nich andělíčci. Socha zapsána do seznamu památek r. 1964.

Socha Panny Marie stojí u č. p. 75. Stojí v obklopení vysokými keři. Socha pochází z poč. 20. stol. Přesné datum není známo. Stejně jako jméno autora sochy.

První zmínka o Heřmanicích z r. 1226. Na počest pouti do Mariazellu zavěšen na strom obrázek Panny Marie. Socha z r. 1911. Představuje Pannu Marii s Jezulátkem v náručí a s korunou na hlavě. Stojí na zeměkouli obtočené hadem. Na přední i zadní straně podstavce nápis.

Zmínka o obci roku 1318. Socha Immaculaty má podobu prostovlasé mladé ženy stojící na půlměsíci. Dlaně sepjaté k modlitbě. Vznáší se v oblaku. Mariánská socha umístěna na průčelní straně, nad kamennou tumbovitou oltářní menzou.

Pomník obětí selského povstání z r. 1680 pochází z let 1913-1914, dílo kamenické školy v Hořicích podle modelu Jana Štursy. Plastika sedláka stojí na podstavci. Z každé strany pískovcové bloky, na nich jména popravených sedláků. Socha 3 m vysoká zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Rokoková pískovcová socha světce od neznámého umělce. Podstavec trojdílný, zdobený reliéfním rokokovým ornamentem. Socha v mírně podživotní velikosti, světec objímá dítě. Spolu se sousedním sousoším sv. Petra a Jana stojí u zámecké brány na začátku příjezdové rampy. Památkově chráněna od r. 1958.

Před farou se nachází pískovcová barokní socha sv. Floriána z roku 1777. Zobrazuje světce v tradiční ikonografii jako římského vojáka. Socha patří k pozdně barokní lidové kamenické práci. V rukou má vědro na hašení požáru a kopí s praporem.

Kostel vznikl renesančními a barokními přestavbami gotického středověkého klášterního kostela augustiniánů. Sochařská výzdoba kaple sv. Josefa s drobnými kamennými hlavami. Významná architektonická památka. Kostel zapsán do seznamu památek r. 1964.

Socha pochází z roku 1852. Autor neznámý. Na přední straně scénka Janova svržení do Vltavy. Zleva reliéf sv. Martina. Na pravé straně sv. Václav. Světec oděn do sutany. V obou rukou drží kříž. Na hlavě biret. Kolem hlavy pět hvězd.

Socha sv. Jana Nepomuckého u silnice z Českých Heřmanic do Sloupnice. Postavena r. 1875. Opravována, nejprve amatérsky koncem 19. stol. Naposledy r. 1979. Na podstavci sochy nápisy. Vepředu i vzadu.

Vrcholně barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1727 v neobvyklém provedení s paladiem, za nímž se vznáší anděl v podobě eféba. Na podstavci kovový prosklený relikviář v podobě osmicípé hvězdy a nápisy: jeden nečitelný, druhý: HIC TOTUS PROSTAT IN ZVOFAMU ADVX STAT. Památkově chráněna od r. 1958.