Turistické cíle v okolí obce Vrážné

nebo vyberte

Vrážné

Pardubický kraj,  Svitavy  (SY)
Nalezeno celkem 296 záznamů, 18 / 25 stran, vyhledáno za 0.23 sec
 Radkov
Hradisko
hrad, zřícenina, volně přístupno, Pardubický kraj
Zřícenina hradu, v pís. pramenech se nevyskytuje a hrad zanikl před dokončením. Z historického hlediska mohl být majitelem Boreš z Oseka (13. stol.). Pozůstatky neobvykle rozlehlého sídla patří k několika „tajemným“ středověkým objektům Moravy.
 radnice
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Pardubický kraj, Moravská Třebová
Současná radnice v Moravské Třebové vznikla po požáru 1541 na místě starší stavby téhož určení. Úpravy po požárech (1721, 1726, 1844). Restituce původního stavu při opravě 1954 (Klaudius Madlmayer).
 radnice
ostatní - palác, dům, zachovalý, v návštěvních hodinách, Olomoucký kraj, Loštice
Původně renesanční radnice v Lošticích byla přestavěna z domu, zakoupeného roku 1581 od Jindřicha Podstatského z Prusínovic. Současná novogotická fasáda pochází z II. poloviny 19. století.
 Raková
404.0 m. n.m.
tvrz, zaniklý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Raková u Konice
Zdejší tvrz asi postavil někdo z rodu Švábenických po r. 1479. Předchozí vlastník vesnice, vladycký rod Kolesů z Rakové, zřejmě vlastnil pouhý dvorec. První písemná zmínka o tvrzi je až z r. 1540. Počátkem 17.století vesnice s tvrzí velmi prosperuje. Zaniká r. 1642, kdy byla vypálena Švédy.
 Řimice
255.0 m. n.m.
tvrz, přestavěno, nepřístupno, Olomoucký kraj, Řimice
Řimice jsou prvně zmiňovány v r. 1281. V r. 1391 je poprvé zmiňována zdejší tvrz. Další zmínky o tvrzi jsou z let 1495 a 1497. Někdy v pol. 16. stol. byla renesančně upravena. V l. 1971-1973 byl proveden archeologický průzkum objektu č. p. 11. Obvodové zdi budovy zřejmě pochází z 14.-15. stol.
 Rohová
660.0 m. n.m.
národní přírodní rezervace
příroda - vrch, zachovalý, nepřístupno, Pardubický kraj, Boršov
Národní přírodní rezervace Rohová vyhlášená r. 2018 zaujímá severojižně orientovanou stráň jihozápadně od Moravské Třebové a chrání ekosystémy suťových lesů, skalní ekosystémy a biotopy vzácných a ohrožených druhů rostlin. Přístupný jen západní okraj rezervace s vrchem Roh po červené značce.
 Roubanina
440.0 m. n.m.
tvrz, zaniklý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Roubanina
Pozdně středověká tvrz, jejíž vznik není písemně datován, byla původně součásti dvora jako "pánské stavení" Jana ze Strachnova. V letech 1613-1624 se stavení nazývalo tvrzí. Dnes po ní zůstal v zahradě domu čp.4 nepatrný pahrbek.
 rumpálová studna
533.0 m. n.m.
Mařín
technická památka, zachovalý, volně přístupno, Pardubický kraj, Zadní Arnoštov
Rumpálové zařízení nad 68,5 metrů hlubokou studnou. Radí se tak mezi nejhlubší studny v Česku. Z větší části vysekaná ve skále. Soukolí se uvádělo do pohybu otáčením dřevěného kola. Rumpál chátral vedle studny do r. 1975, poté opraven. Vrátilo se opravené původní zařízení rumpálu.
 schody mrtvých
365.0 m. n.m.
ostatní - brána, opevnění, zachovalý, volně přístupno, Pardubický kraj, Moravská Třebová
Kryté schodiště tvořící přístupovou cestu na hřbitov na Křížovém vrchu. Na portálu schodiště letopočet 1575. Postaveno za Jana z Boskovic. Schodiště kryté šindelovou střechou. V roce 1999 po požáru zrekonstruováno.
 Šebetov
Starý zámek
zámek, přestavěno, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Šebetov
Opat Kašpar z Litovle přistoupil v r. 1570 k výstavbě dvora s pivovarem, jehož součásti byl i objekt pro pobyt příslušníků premonstrátského kláštera Hradisko u Olomouce později nazývaný jako Starý zámek. Dokončen byl r. 1598 za opata Jiřího Pavorina z Pavorinu.V r. 1880 za Mořice Konigswartera byl zámek přestavěn.
 Šebetov
Ústav sociální péče Šebetov
zámek, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Šebetov
V jádře renesanční zámek s bohatou výzdobou. V době švédské okupace Olomouce se stal útočištěm hradišťských mnichů. Nynější podobu získal za Mořice Kőnigswortera po barokních úpravách v r. 1885. Od r. 1953 objekt slouží jako sociální ústav. Rekonstrukce koncem 20. stol.
 skalní reliéfy Petra Bezruče a Josefa Bohuslava Foerstra
490.0 m. n.m.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Velké Opatovice
Dva reliéfy vytvořené sochařem Karlem Otáhalem v letech 1947 a 1952 do pískovcové skály zobrazují profily básníka Petra Bezruče a hudebního skladatele Josefa Bohuslava Foerstra.