Turistické cíle v okolí obce Chábory

Dřevěná stavba kostela doložena r. 1350, kamenná pozdně gotická postavena poč. 16. stol. Radikální barokní přestavbu v letech 1709-1724 provedl Mikuláš Rossi. Po ničivém požáru města r. 1806 interiér kostela klasicistní, děkanství postaveno nově r. 1808, nahrazena zničená pozlacená báň zvonice.

Raně gotický kostelík zaniklé vsi Dobenín ze 13. století, poprvé zmiňován v roce 1359, v okolí se odehrály střety s husity a s pruskými vojsky. Obnoven v roce 1925. V kostele je hrobka Straků z Nedabylic.

Pozdně barokní kostel nahradil ve vsi původní gotický kostel z r. 1350. Současný římskokatolický kostel byl postaven v l. 1752–1755 podle návrhu architekta Františka Kermera. Zařízení kostela je také barokní, hlavní oltář pochází z r. 1759. R. 2001 proběhla velká oprava střechy věže.

Kostel byl postaven kolem pol. 14. st. v gotickém slohu, první zmínka r. 1356. Poč. 16. st. přistavěna věž. R. 1641 kostel vyhořel, obnoven v l. 1641–1644 a r. 1679. Roku 1758/9 byl kostel znovu poškozen; r. 1771 opraven do dnešní podoby. Kostel obklopuje hřbitov s cennou ohradní zdí.

Barokní kostel Všech svatých na hřbitově v Sedloňově postavil r. 1711 Kašpar Klinkert náhradou za dřevěný kostelík z 16. stol. u potoka. Chátrající kostel je již několik let z bezpečnostních důvodů uzavřen, protože hrozí zřícení stropu. Je filiální ve farnosti Bystré v Orlických horách.

Kostelecká Lhotka je samota na místě bývalého hospodářského dvora asi 800 m severně od obce Tutleky, jejíž je nyní součástí. Zbytky místní tvrze z počátku 17. století zanikly r. 1957 při budování velkovýkrmny prasat.

Tvrz založena poč.17.stol., r.1700 rozšířena na zámek. R.1824 Antonín Slivka ze Slivic přestavěl pozdně klasicistně. Josef Huppmann de Valbela v r.1874 přistavěl pseudoslohovou jednopatrovou budovu. Kol. r. 1900 Vilém Königswarter zřídil kapli.

Pozdně renesanční stavbu z roku 1602 nechal zbudovat Jan Rudolf Trčka z Lípy v západní části opočenského zámeckého parku podle vzoru letohrádku v pražské Stromovce. Současná podoba je výsledkem empirových úprav, provedených roku 1810.

Železná rozhledna (15 m, 285 m n.m.) byla postavena r. 1930 na místě památné "Národní lípy", kterou vyvrátila r. 1925 vichřice. Stavbu zadala obec, konstrukci zhotovil stavební a konstrukční zámečník Josef Černý. Spodní část rozhledny byla dodatečně zesílena. R. 1992 prošla rozhledna rekonstrukcí.

Budova bývalého šlechtického sídla s absencí architektonických detailů sloužící v současnosti jako pošta. Po r. 1637 zde staví sídlo Volf Bedřich Czetlitze ze Seitendorfu. V r. 1682 je uváděna jako pustá. Od r. 1684 slouží jako sýpka. V r. 1924 ji získává obec a přestavuje na byty a kanceláře.

Fara postavená v r. 1731, pravděpodobně na místě starší farní budovy. Od počátku 19. století sloužila za obydlí duchovním ve výslužbě. Od r. 1948 do r. 1974 sloužila k soc. bydlení. V l. 1975–92 muzeum, dnes patří farnímu úřadu.

Tvrz vznikla asi v pol.13.st. Pravděpodobně za třicetileté války, asi roku 1639, tvrz zanikla. V letech 1822–1826 byl z rozvalin zdiva postaven zájezdní hostinec a klášterní budova s kaplí. V l.1980-1983 odhaleny základy tvrze a dvou kamenných věží.