Turistické cíle v okolí obce Bílý Újezd

Renesanční zámek postavil v l. 1585–90 Mikuláš st. z Bubna, zřejmě na místě gotické tvrze. Kolem r. 1630 za Jindřicha Jana z Bubna stavebně upraven, znovu v l. 1670–90 v raně barokním stylu Františkem Adamem z Bubna. Oprava zámku r. 1886 a v l. 1958-60. S výjimkou obd. totality patřil rodu z Bubna.

Původně barokní dům č. p. 134 byl spolu se sousedním domem 208 přestavěn v klasicistním stylu. Společným znakem obou objektů jsou výrazné atiky, imitující II. patro. Dům náleží Sokolu, což se projevilo v jeho názvu i doplňcích výzdoby průčelí.

Dům v jihozápadním konci velkého opočenského náměstí je pozůstatkem jeho původní barokní zástavby. Byl postaven roku 1740, hlavní průčelí zdobí obraz Panny Marie Čenstochovské, jižní pak nika se sochou sv. Jana Nepomuckého. Nedávno byl vzorně opraven.

Roubený dům, kde se podle nálezů keramiky žilo již ve 13. stol. Přibl. od pol. 18. stol. má dům dnešní podobu. Dům byl r. 2008 ve velmi špatném stavu zakoupen panem Pavlem Střihavkou a za spolupráce s muzeem v Rychnově byl opraven. Byl zde nalezen obraz Panny Marie, jenž má svou legendu.

Nejstarší evangelický kostel východních Čech vybudován v Klášteře nad Dědinou r. 1785, r. 1855 přistavěna věž a v polovině 80. let 19. stol. přestavěn novorenesančně a novorománsky do dnešní podoby. Pravidelné bohoslužby zajišťuje královéhradecký seniorát ČCE.

Novogotický evangelický kostel v Bohuslavicích z let 1898-1899 podle projektu Josefa Blechy od r. 2010 majetkem obce a opraven. Od r. 2012 užíván pro občasné koncerty a jako společenský a kulturní prostor obce. Zachována možnost využití pro evangelické církevní obřady.

Zřícenina hradu z počátku 14. století. Hrad opuštěn v 16. století, vojensky využit za 30leté války. Nevelký hrad s mohutnou obvodovou hradbou, zbytky paláce a torzem unikátní enormně velké okrouhlé věže. V předpolí zbytky raně barokních bastionů.

Zbytky zaniklého gotického hradu postaveného snad pány ze Žampachu. Nevelký a ne zcela dokončený hrad byl již na počátku 15. století opuštěn pány z Častolovic a po ztrátě rezidenční funkce rychle chátral.

Stopy hradu neznámého původu i doby založení nad soutokem Hluckého a Bažinského potoka u osady Hluky. Dispozici hradu vévodí homolovitý pahorek, možné místo, kde stála věž. Pod ním nevelká plošinka, kde by mohl být palác.

Renesanční tvrz v Hoděčín byla postavena po r. 1541 Janem Lickem z Rýzmburka. Za Jaroslava ze Šternberka v l. 1860-74 přestavěna na klasicistní zámek.

Barokní kostel sv. Anny postaven v letech 1685-1691 na hřbitově pův. za městem za přispění Frant. Karla Záruby z Hustířan. Jednolodní stavba s dvouvěžovým západním průčelím opravována v letech 1903 a 1986. Používána výjimečně při významných pohřbech a 2. listopadu k uctění památky zesnulých.

Místo po zaniklé tvrzi se nachází na severním okraji Doudleb nad Orlicí u potůčku. Dnes po tvrzi nenajdeme žádné pozůstatky staveb. O samotné tvrzi se písemné prameny přímo nezmiňují. S přídomkem z Hříště se uvádějí ve 14.–15. století tři majitelé.