Turistické cíle v okolí obce Bílý Újezd

Původní starý kostel připomínán od 14. století. Nynější nový kostel postaven v l. 1769-1773. Areál vrcholně barokního městského kostela (kostel, krucifix, socha Mojžíše a přilehlý parčík), dominanta města a říčního údolí. Krypta z r. 1686. Zařízení soudobé (některé kusy ze starého kostela).

Jednolodní barokní kostel sv. Kateřiny vystavěn v letech 1748–1752 na místě staršího zbořeného kostela, jenž byl původně dřevěný, ve 14. stol. zmiňován jako farní. Před kostelem socha sv. Panny Marie (dílo Matyáše Brauna a Františka Pacáka) z r. 1749. Okolo hřbitov s cennou márnicí.

Pozdně barokní jednolodní kostel sv. Kateřiny z l. 1796–98. Postaven na místě renesanční kaple (připomínané r. 1626), která roku 1794 vyhořela.

Barokní kostel sv. Maří Magdalény z 18. stol., postaven na místě staršího gotického. Ten se jako farní připomíná již před r. 1362. Oltář z 18. století od sochaře J. Hartmanna, varhany z r. 1729, barokní křtitelnice, obrazy křížové cesty z první pol.18. století.

Gotický kostel, postavený poč. 15. stol. pravděpodobně Šárovci ze Šárova. R. 1614 nechal Jan Rudolf Trčka kostel stavebně upravit. R. 1736 byla přistavěna kostelní předsíň. V oknech se částečně zachovaly malované znaky Trčků z r. 1614. V kostele je zajímavá zděná kazatelna či gotický dřevěný sloup.

Barokní kostel sv. Maří Magdalény pochází z let 1702-1704 a postavil ho Kašpar Klinkert z Kladské Bystřice. Stojí na hřbitově a nyní je filiální ve farnosti Bystré v Orlických horách. Nedělní bohoslužby se konají jen jednou za měsíc. Od r. 1958 chráněná kulturní památka.

Římskokatolický kostel pocházející z r. 1696, v 18. stol. barokně přestavěn, později obohacen empírovým průčelím, v r. 1940-41 zvýšena věž a v ní umístěny radniční hodiny. Kostel opraven v letech 1999-2000.

Farní kostel sv. Mikuláše v Bohuslavicích gotického původu upravován převážně barokně v 17., 18. i 19. století. Vnitřní zařízení vesměs novorenesanční z 20. stol. Pravidelné bohoslužby zajišťovány ex currendo z farnosti České Meziříčí. Památkově chráněn od r. 1958.

Barokní kostel sv. Mikuláše v Dobřanech nahradil r. 1738 dřevěný gotický kostel, který je doložen jako farní již r. 1358. Nyní je kostelem filiálním ve farnosti Bystré v Orlických horách. Od r. 1958 je zapsán v seznamu kulturních památek ČR.

Barokní kostel sv. Petra a Pavla s hřbitovem byl postaven v letech 1721-23, je dílem českého architekta italského původu Jana Blažeje Santiniho.

Barokní dřevěný kostel postavený Kolovraty v l. 1691-2, upraven poč. 19. st., r. 1914 a na konci 20. st. Jednolodní stavba s trojbokým závěrem, sedlovou střechou a třípatrovým štítem. Před kostelem dřevěná stupňovitá zvonice a fara.

Současný kostel sv. Petra a Pavla je barokní stavba z let 1739-1741, kterou zbudoval tehdejší majitel panství František Karel Kolowrat Liebsteinský. Stavba byla umístěna jihozápadně od staršího dřevěného kostela, zbořeného počátkem 18. stol. Nyní je filiální ve farnosti při děkanství Dobruška.