Turistické cíle v okolí obce Vrbice

Brána byla postavena ve 13. stol. a bývala součástí městského opevnění. Věž vysoká 31 m. Vyhořela v letech 1461, 1700, 1774 a 1816. Oprava horních pater provedena v l. 1882 až 1883 arch. Fr. Schmoranzem.

Přestavlky s tvrzí se poprvé připomínají v r.1440. V r.1558 Mikuláš z Bubna přestavěl tvrz na renesanční zámek. V pol.17.stol.Jan Otík Bukovský z Hustířan přestavěl barokně, přízemí bylo z kamene a roubené poschodí omítnuto. V této podobě je dodnes.

Dochovaná část renesanční tvrze z poloviny 16. století, kterou zde postavil zřejmě Přibík Sekerka ze Sedčic stojí ve východní části vesnice. Později sýpka, pak obytný dům. V r. 1948 částečně zbořena.

První písemná zmínka o budově rychnovské radnice je z roku 1596. Radnice na rychnovském náměstí je klasicistní, postavená v letech 1802–1804, pravděpodobně J. Najmanem. Sídlí zde Městské informační centrum.

V obci Helvíkovice (dnes součást Žamberku) se 21. srpna 1698 narodil vynálezce bleskosvodu Prokop Diviš. Kousek od Divoké Orlice stojí Divišův rodný dům. Vedle domku stojí kopie původního bleskosvodu.

Hrad, z něhož se dochovaly pouze terénní nerovnosti, vznikl asi na přelomu 13.–14. století. Roku 1425 byl dobyt východočeskými husity, podruhé byl hrad dobyt roku 1457 vojskem krále Jiřího z Poděbrad. Roku 1495 se uvádí jako pustý.

Zámek byl vybudován jako barokní stavba v letech 1676 – 1690 pro Františka Karla Liebštejnského z Kolovrat. Před rokem 1722 byl zámek patrně podle návrhu Jana Blažeje Santiniho-Aichla upraven do nynější podoby.

Šemberovo divadlo ve Vysokém Mýtě vzniklo r. 1925. Zdejší divadelní spolek působil již od r.1909. Název nese po místním učiteli a jazykovědci. Od r. 1997 píše svoji novodobou historii. Samotné divadlo prošlo v r. 2020 částečnou rekonstrukcí.

Tvrziště je nepřímo uváděno poprvé v souvislosti se vsí České Libchavy roku 1360, kdy zde sídlil Petr Hrb ze Žamberka. Tvrz je poprvé vysloveně doložena až v roce 1543. Objekt zanikl pravděpodobně v 2. polovině 16. století nebo za třicetileté války.

Mariánský sloup s balustrádou na dvou stupních na půdorysu kvadrilobu, piliřky s rozvilinou v rámcích, kuželky novější. Na vrcholu socha Panny Marie. Soklová část kvádrová s erby a nápisy. Vrcholně barokní sochařské dílo z roku 1707. Dominantní prvek ve východní části náměstí. Památkově chráněný.

Barokní sousoší s mariánským sloupem uprostřed náměstí. Postaveno roku 1715. Výška 14 m. V rozích sochy sv. Josefa, sv. Jana Nepomuckého, sv. Vavřince a sv. Floriána. Na vrcholu sloupu socha Neposkvrněné Panny Marie s hvězdnatou aureolou kolem hlavy. Památkově chráněno od r. 1958.

Význam smírčího kříže za jihovýchodním okrajem Bošína snad z 18. století není znám. Jde o hrubě opracovaný pískovec s tzv. Cyrilometodějským křížem. Od r. 1958 je zapsán v seznamu kulturních památek.