Turistické cíle v okolí obce Vrbice

Pískovcová socha světce pochází z roku 1663. Kvalitní kamenosochařská práce od neznámého autora vznikla takřka 60 let před beatifikací světce. Svatý je ztvárněn v mírně podživotní velikosti, v oděvu kanovníka s charakteristickou kožešinovou pláštěnkou. Výška sochy 170 cm. Materiálem je pískovec. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 2007.

Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1749. Hodnotné dílo pozdně barokní tvorby dílny působící ve 2. pol. 18. stol. v oblasti Ústeckoorlicka. Na římse oblaka a na nich tři andílci. Světec v tradičním obleku, v esovitě prohnutém postoji. R. 2005 socha restaurována. Zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Barokní socha znázorňující sv. Marka byla vytvořena v roce 1760, jejího autora prameny neuvádějí. Socha je památkově chráněna od r. 1958.

Vrcholně barokní socha zemského patrona sv. Prokopa, osazená na netypickém podstavci imitujícím skálu. Datace zezadu sochy nad lemem roucha do roku 1730. Ukázka vrcholně barokní sochařské práce v regionu. Je umístěna po levé vnitřní straně hlavního vstupu do zámeckého areálu. Památkově chráněna.

Pozdně barokní socha světce v tradičním ikonografickém provedení vytvořena r. 1762. Po stranách šňůrky střapců, vpředu medailon s rokajovými motivy. Světec se pravou rukou se opírá o žerď praporu, v levici má maršálskou hůl, na hlavě knížecí korunu. Zapsáno do seznamu kulturních památek r. 1964.

Původně socha stála u cesty z Vysokého Mýta do Knířova. Přemístěna r. 2008. Vrcholné dílo barokního sochařství z první pol. 18. stol. Socha spočívá na vysokém trojbokém soklu. Sv. Vavřinec v kněžském rouchu stojí v kontrapostu, pravou rukou se opírá o rošt, levou ruku má položenou na prsou. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Původně se jednalo o vilu postavenou podle projektu Josefa Drahoše v r. 1890 Janem Horským pro jeho manželku Ludmilu. V r. 1925 byla vila Ludmila č. p.117 přestavěna na sokolovnu a její siluetu obohatil významný blok divadelního jeviště. Od 20. března 1995 je budova památkově chráněna.

Benjamin z Vlknova postavil po r.1558 sídlo označované jako tvrz, zámek, nebo zámeček. R.1699 je získali pražští karmelitáni a zámeček přeměnili v hospodu. R.1952 převzalo objekt JZD, hospoda zrušena.

Trojiční sousoší z r. 1786 je kvalitní barokní prací regionálního kameníka. Na segmentové římse je na nízkém profilovaném soklu sousoší Nejsvětější Trojice. Sedící Bůh Otec drží kříž s ukřižovaným Kristem, u nohou je holubice Ducha svatého. Sousoší restaurováno v r. 2006 a zapsáno do seznamu kulturních památek r. 2008.

Trojiční sousoší z r. 1786 je kvalitní barokní prací regionálního kameníka. Na segmentové římse je na nízkém profilovaném soklu sousoší Nejsvětější Trojice. Sedící Bůh Otec drží kříž s ukřižovaným Kristem, u nohou je holubice Ducha svatého. Sousoší zapsáno do seznamu kulturních památek r. 1964.

Budova pochází z 15. století a stojí na vysokomýtském náměstí. Dnešní vzhled pochází z klasicistní přestavby. Moderní přístavbou propojena s bývalou šatlavou. Komplex slouží jako turistické informační centrum, Městská galerie a Muzeum českého karosářství.

Budova vznikla přestavbou renesančního zámku, připisovaného Trčkům z Lípy, spíše ale zbudovaného po r. 1578 Kryštofem starším Betengelem z Neunperku. Po ztrátě funkce panského sídla tu (až do r. 1962) fungoval pivovar. Po restituci a rekonstrukci na poč. 21. stol. zde bylo vaření piva obnoveno.