Turistické cíle v okolí obce Albrechtice nad Orlicí

Renesanční zámek postavil v l. 1585–90 Mikuláš st. z Bubna, zřejmě na místě gotické tvrze. Kolem r. 1630 za Jindřicha Jana z Bubna stavebně upraven, znovu v l. 1670–90 v raně barokním stylu Františkem Adamem z Bubna. Oprava zámku r. 1886 a v l. 1958-60. S výjimkou obd. totality patřil rodu z Bubna.

Sporé zbytky tvrze. V pramenech není uvedena, pouze v přídomku rodu z Orla a Dřele (1439-1480). Krátce poté opuštěna či vyhořela. Zříceniny zničeny hledači pokladů v 19. stol. Dochována zeď obytné stavby a terénní nerovnosti po ostatních stavbách.

Původně barokní dům č. p. 134 byl spolu se sousedním domem 208 přestavěn v klasicistním stylu. Společným znakem obou objektů jsou výrazné atiky, imitující II. patro. Dům náleží Sokolu, což se projevilo v jeho názvu i doplňcích výzdoby průčelí.

Dům v jihozápadním konci velkého opočenského náměstí je pozůstatkem jeho původní barokní zástavby. Byl postaven roku 1740, hlavní průčelí zdobí obraz Panny Marie Čenstochovské, jižní pak nika se sochou sv. Jana Nepomuckého. Nedávno byl vzorně opraven.

Roubený dům, kde se podle nálezů keramiky žilo již ve 13. stol. Přibl. od pol. 18. stol. má dům dnešní podobu. Dům byl r. 2008 ve velmi špatném stavu zakoupen panem Pavlem Střihavkou a za spolupráce s muzeem v Rychnově byl opraven. Byl zde nalezen obraz Panny Marie, jenž má svou legendu.

Nejstarší evangelický kostel východních Čech vybudován v Klášteře nad Dědinou r. 1785, r. 1855 přistavěna věž a v polovině 80. let 19. stol. přestavěn novorenesančně a novorománsky do dnešní podoby. Pravidelné bohoslužby zajišťuje královéhradecký seniorát ČCE.

Současný evangelický kostel v Černilově je jedním ze dvou evangelických kostelů v obci (zvaný prostřední). V novorománské podobě z r. 1882 slouží stále místnímu Sboru Českobratrské církve evangelické.

Současná fara vznikla v r. 1792 a nahradila starší objekt ze 17. století. Později v 19.-20. století došlo k neobarokním úpravám. Areál je dokladem farního hospodaření v prostředí venkovského městečka v 18. století a spolu s kostelem a souborem soch tvoří pozoruhodný a malebný urbanistický celek.

Hlavačov je považován za nejstarší z choceňských panských sídel. Kdo ho založil, se neví, jediná zmínka o něm je z roku 1338, kdy jej dobyl a zbořil kralevic Karel. Byl zbudován ve dvou stavebních fázích, dnes pouze příkopy a valy.

Renesanční tvrz v Hoděčín byla postavena po r. 1541 Janem Lickem z Rýzmburka. Za Jaroslava ze Šternberka v l. 1860-74 přestavěna na klasicistní zámek.

Tvrz postavená pravděpodobně ve 2. pol. 14. stol. holickou větví Šternberků zanikla po připojení k pardubickému panství poč. 16. stol. V terénu jsou znatelné pozůstatky tří ze čtyř bastionů, které rozšířily opevnění tvrze zřejmě v pol. 15. století.

Původně zde stál gotický hrad, jenž v 16. století zpustl a byl nahrazen tvrzí zbořenou až r. 1817. V r. 1867 nechal na jejím místě hraběcí rod Bubnů postavit zámek, který sloužil hospodářské správě jelenských statků.