Turistické cíle v okolí obce Albrechtice nad Orlicí

Pilíř se sousoším Nejsvětější Trojice z r. 1874. Kvalitní příklad regionální kamenické produkce z 2. poloviny 19. století. Pilíř je výraznou dominantou západní části náměstí. V r. 2006 restaurován a v letech 2011-2012 provedena úprava - sloupky s řetězem okolo pilíře. Památkově chráněn.

Bývalý panský pivovar byl postaven v 16. stol., jeho provoz byl později přerušen, obnoven r. 1826. R. 1910 vyhořel, poté opraven, pivo se zde vařilo do r. 1914. Pivovar je v areálu hospodářských budov, který patří k zámku. Budovy pivovaru jsou v současnosti pronajaty společnosti vyrábějící nábytek.

Vznik pivovaru na severním obvodu zámeckého areálu v Opočně spadá do 60. let 16. století. Dnešní vzhled je výsledkem úprav v 18. a 19. století. Výroba byla zastavena roku 1933, od té doby sloužil jako hospodářský objekt. V posledních desetiletích je většina objektů prázdná.

Jedná se o lesní studánku v lese Dehetníku, nacházejícím se jižním směrem od obce Divec, která byla v těchto místech od nepaměti a původně byla její voda vydávána za léčivou, což se rozbory již koncem 19. století nepotvrdilo. Vedle toho však měla jiný prim, voda z ní tekla i za těch největších such.

Skanzen byl založen r. 2002. Soustřeďuje architektonické a technické památky regionu Královéhradecka, podhůří Orlických hor a Podkrkonoší. Jsou zde původní stavby lidové architektury, přenesené z jiných lokalit i kopie pův. staveb. Součástí expozice jsou ukázky dobových řemesel, nástrojů atp.

Jediný pozůstatek tohoto dvorce je vytesaný erb Vlkanovských z Vlkanova. Dvorec pocházel pravděpodobně už ze 14. stol., kdy byl součást zaniklé vsi Lazce. Jako dvorec v Přepychách se však uvádí až v r. 1573, kdy jej vlastní Kytlic z Ehrenbergu.

Přestavlky s tvrzí se poprvé připomínají v r.1440. V r.1558 Mikuláš z Bubna přestavěl tvrz na renesanční zámek. V pol.17.stol.Jan Otík Bukovský z Hustířan přestavěl barokně, přízemí bylo z kamene a roubené poschodí omítnuto. V této podobě je dodnes.

Nevysoká dřevěná vyhlídková věž na Římanském kopci v Semechnici je součástí relaxační zóny vybudované na jaře 2025. Rozhledna je volně přístupná od července 2025.

Viléma Ostrovský ze Skalky původní tvrz přestavěl na renesanční zámek. Za Mladotů ze Solopysk zámek přestavěn v barokním slohu, průčelí zámku pak v polovině 18.stol. v rokokovém stylu. Později bylo v zámku muzeum Jiráskova Temna.

Mariánský sloup s balustrádou na dvou stupních na půdorysu kvadrilobu, piliřky s rozvilinou v rámcích, kuželky novější. Na vrcholu socha Panny Marie. Soklová část kvádrová s erby a nápisy. Vrcholně barokní sochařské dílo z roku 1707. Dominantní prvek ve východní části náměstí. Památkově chráněný.

Význam smírčího kříže za jihovýchodním okrajem Bošína snad z 18. století není znám. Jde o hrubě opracovaný pískovec s tzv. Cyrilometodějským křížem. Od r. 1958 je zapsán v seznamu kulturních památek.

Sloup se sochami Panny Marie, svatých Josefa, Anny, Jana Evangelisty a Jáchyma byl postaven roku 1723 na hlavním frýdlantském náměstí. Autorem byl v Zákupech působící Andreas Dubke. Na dnešní místo byl sloup přenesen roku 1898, kdy se po zboření staré radnice upravovala plocha náměstí.