Turistické cíle v okolí obce Týniště nad Orlicí

Raně gotický kostel z 2. pol. 13. st. Dnešní podoba novorománská z přestavby r. 1896. Poslední oprava r. 1955. Jednolodní stavba má pětiboký závěr se sakristiemi po stranách. Cenný barokní hlavní oltář (F. Pacák, 1747) a další. Vstup do areálu je hranolovou zvonicí se šindelovou střechou z 16. stol.

Barokní jednolodní kostel z l. 1681–83 má hranolovou věž v záp. průčelí, pravoúhlý závěr se sakristií a oratoří po stranách. Neoslohově opraven v l. 1869–70. Oltář barokní rámový (1717), kazatelna z pol. 18. stol., cínová křtitelnice (1591), varhany (1766). U kostela barokní fara z 2. pol.17. stol.

Gotický kostel vysvěcen r. 1313, ve 3. čtvrti 14. stol. prodloužena loď. Nejpozd. poč. 16. stol. vyhořel. Upraven roku 1521 Pernštejny. R. 1661 postavena zvonice. Koncem 19. st. novogoticky restaurován. V průčelí zazděny náhrobníky z 16.-18. stol. U kostela novorománská zvonice z let 1870–71.

Kostel sv. Jakuba byl vystavěn kolem r. 1200. Stále má základní znaky románského kostela. Původně byl kostelem farním. V kapli sv. Jana Křtitele zavěšen zvon, pocházející z kláštera Svaté Pole, zničeného v 15. stol.

Kostel sv. Jana Křtitele v Klášteře nad Dědinou vybudován patrně v 16. století v místě někdejšího kláštera cisterciáků z 13. stol., zničeného r. 1420 husity. Malý bezvěžový kostel památkově chráněn od r. 1958, nyní filiální ve farnosti Třebechovice p. Orebem, bez pravidelných bohoslužeb.

Původní starý kostel připomínán od 14. století. Nynější nový kostel postaven v l. 1769-1773. Areál vrcholně barokního městského kostela (kostel, krucifix, socha Mojžíše a přilehlý parčík), dominanta města a říčního údolí. Krypta z r. 1686. Zařízení soudobé (některé kusy ze starého kostela).

Farní kostel sv. Jiří se poprvé připomíná v r. 1360. Současný barokní kostel s farou byl postaven v r. 1796 a v r. 1807 byla obnovena farnost. V r. 1822 kostel zničil požár, po němž byl následně obnoven do současné podoby.

Jednolodní barokní kostel sv. Kateřiny vystavěn v letech 1748–1752 na místě staršího zbořeného kostela, jenž byl původně dřevěný, ve 14. stol. zmiňován jako farní. Před kostelem socha sv. Panny Marie (dílo Matyáše Brauna a Františka Pacáka) z r. 1749. Okolo hřbitov s cennou márnicí.

Farní kostel sv. Kateřiny Alexandrijské v Horní Rovni byl postaven v barokním slohu v letech 1697-1699 na místě staršího dřevěného podle plánů italského stavitele Jana Conacrase, působícího v Chrudimi. Nyní je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Památkově chráněn od r. 1958.

Gotický kostel, postavený poč. 15. stol. pravděpodobně Šárovci ze Šárova. R. 1614 nechal Jan Rudolf Trčka kostel stavebně upravit. R. 1736 byla přistavěna kostelní předsíň. V oknech se částečně zachovaly malované znaky Trčků z r. 1614. V kostele je zajímavá zděná kazatelna či gotický dřevěný sloup.

Současný barokní římskokatolický farní kostel byl postaven na místě staršího chrámu v letech 1736-1739 podle plánů Kiliána Ignáce Dienzenhofera. Barokní fara byla dokončena ještě před zahájením přestavby kostela roku 1734.

Původní gotický kostel sv. Michaela archanděla ze 14. století barokně přestavěn počátkem 18. stol. Vedle kostela socha sv. Jana Nepomuckého. Jednolodní kostel s presbytářem, sakristií a masivní hranolovou věží. Kolem místní hřbitov.