Turistické cíle v okolí obce Osečnice

Původně barokní dům č. p. 134 byl spolu se sousedním domem 208 přestavěn v klasicistním stylu. Společným znakem obou objektů jsou výrazné atiky, imitující II. patro. Dům náleží Sokolu, což se projevilo v jeho názvu i doplňcích výzdoby průčelí.

Dům v jihozápadním konci velkého opočenského náměstí je pozůstatkem jeho původní barokní zástavby. Byl postaven roku 1740, hlavní průčelí zdobí obraz Panny Marie Čenstochovské, jižní pak nika se sochou sv. Jana Nepomuckého. Nedávno byl vzorně opraven.

Roubený dům, kde se podle nálezů keramiky žilo již ve 13. stol. Přibl. od pol. 18. stol. má dům dnešní podobu. Dům byl r. 2008 ve velmi špatném stavu zakoupen panem Pavlem Střihavkou a za spolupráce s muzeem v Rychnově byl opraven. Byl zde nalezen obraz Panny Marie, jenž má svou legendu.

Barokní fara z r. 1715 severozápadně od kostela. V přízemí je kaple sv. Pavla. Před farou plastika Kalvárie z r. 1750, restaurována v r. 2003.

Kovová rozhledna s dřevěným zábradlím o výšce 26 m byla u skiareálu na Feistově kopci zpřístupněna v červenci 2020. Je bezplatně přístupná po 140 schodech v období duben-říjen, v zimě z bezpečnostních důvodů uzavřena.

Zřícenina hradu z počátku 14. století. Hrad opuštěn v 16. století, vojensky využit za 30leté války. Nevelký hrad s mohutnou obvodovou hradbou, zbytky paláce a torzem unikátní enormně velké okrouhlé věže. V předpolí zbytky raně barokních bastionů.

Zbytky zaniklého gotického hradu postaveného snad pány ze Žampachu. Nevelký a ne zcela dokončený hrad byl již na počátku 15. století opuštěn pány z Častolovic a po ztrátě rezidenční funkce rychle chátral.

Stopy hradu neznámého původu i doby založení nad soutokem Hluckého a Bažinského potoka u osady Hluky. Dispozici hradu vévodí homolovitý pahorek, možné místo, kde stála věž. Pod ním nevelká plošinka, kde by mohl být palác.

Renesanční tvrz v Hoděčín byla postavena po r. 1541 Janem Lickem z Rýzmburka. Za Jaroslava ze Šternberka v l. 1860-74 přestavěna na klasicistní zámek.

Barokní kostel sv. Anny postaven v letech 1685-1691 na hřbitově pův. za městem za přispění Frant. Karla Záruby z Hustířan. Jednolodní stavba s dvouvěžovým západním průčelím opravována v letech 1903 a 1986. Používána výjimečně při významných pohřbech a 2. listopadu k uctění památky zesnulých.

Jednopatrové architektonicky nevýrazné sídlo v západní části dvora. V roce 1625 tuto část vsi získává Kašpar z Grambu a v roce 1633 ji odkazuje své sestře Francelině provdané Dusíkové, která si zde v roce 1633 staví své sídlo. Po roce 1645 budova sloužila jako obydlí a kancelář správce dvora.

Trojobloukový kamenný most z 18. století přes Zlatý potok spojuje dvě opočenská historická přadměstí: starší Podkostelí na pravém břehu a mladší Švamberk (původně Schweinberg) na levém. Pravé předmostí zdobí malá socha sv. Jana Nepomuckého, současná s mostem.