Turistické cíle v okolí obce Bělá

Raně barokní poutní kostel z let 1692-6 je jednolodní s trojboce uzavřeným závěrem a hranolovou věží, mobiliář rokokový a pseudoslohový. R. 1703 před kostelem přistavěny dvě kaple, r. 1754 tzv. Kaplanka, r. 1778 kostnice. Schodiště z r 1768 má 153 schodů, 16 odpočívadel a zábradlí se sochami světců.

Římskokatolický kostel Povýšení sv. Kříže je raně barokní stavba z let 1648-1652 patrně podle projektu Carla Luraga. Nyní kostel farní s pravidelnými bohoslužbami a od roku 1958 též chráněná kulturní památka ČR.

Raně gotický kostel z 2. pol. 13. st. Dnešní podoba novorománská z přestavby r. 1896. Poslední oprava r. 1955. Jednolodní stavba má pětiboký závěr se sakristiemi po stranách. Cenný barokní hlavní oltář (F. Pacák, 1747) a další. Vstup do areálu je hranolovou zvonicí se šindelovou střechou z 16. stol.

Barokní jednolodní kostel z l. 1681–83 má hranolovou věž v záp. průčelí, pravoúhlý závěr se sakristií a oratoří po stranách. Neoslohově opraven v l. 1869–70. Oltář barokní rámový (1717), kazatelna z pol. 18. stol., cínová křtitelnice (1591), varhany (1766). U kostela barokní fara z 2. pol.17. stol.

Kostel byl postaven v l. 1910-12 z pískovce v novorománském stylu. V interiéru se zachovalo původní předválečné zařízení z počátku 20. století, včetně hlavního oltáře a dvěma bočními oltáři s obrazy Panny Marie a sv. Josefa, na pravé straně je křtitelnice z pískovce. Kostel je chráněnou památkou.

Barokní kostel sv. Bartoloměje v Bystrém postavil v letech 1716-1719 Giorgio Quadroni na náklad majitele panství z rodu Colloredo-Mannsfeld. Přestavěn byl po požáru v r. 1750, mezi lety 1969-1972 provedena velká oprava zvenčí i uvnitř, generální oprava fasády provedena r. 1998.

Novogotický kostel sv. Cyrila a Metoděje v Ohnišově byl postaven r. 1895 z prostředků věřících. Nyní je filiálním ve farnosti Bystré v Orlických horách, nedělní bohoslužby se v něm konají jednou měsíčně.

Jednolodní, podélná gotická stavba s trojúhelným štítem odsazeným obdélným závěrem a čtvercovou osově umístěnou sakristií, přest. renesančně r. 1550, barokně r. 1761. Další úpravy v l. 1896 a 1957. Při kostele barokní hranolová zvonice z r. 1687.

Klasicistní kostel sv. Filipa a Jakuba postaven letech 1849–57 na místě vyhořelého původního dřevěného kostela z r. 1621. Na výzdobě se podílel malíř Umlauf a sochař F.J. Prokop.

Na místě současného kostela stál původně gotický kostel. Barokně přestavěn v l. 1720-1721. Jednolodní obdélná stavba s hranolovou věží. Nad presbytářem hranolový sanktusník. Hlavní oltář vinný kmen, v jehož větvích obraz sv. Filipa a Jakuba. Památkově chráněno od r. 1958.

Gotický kostel vysvěcen r. 1313, ve 3. čtvrti 14. stol. prodloužena loď. Nejpozd. poč. 16. stol. vyhořel. Upraven roku 1521 Pernštejny. R. 1661 postavena zvonice. Koncem 19. st. novogoticky restaurován. V průčelí zazděny náhrobníky z 16.-18. stol. U kostela novorománská zvonice z let 1870–71.

Barokní kostel byl postaven náhradou za pův. dřevěný kostel (14. stol.), který byl zničen za husitských válek v 1. pol. 15. stol. V l. 1748–56 dal hrabě Antonín z Bubna postavit nový zděný kostel. Od r. 1869 farní. Z pův. tří zvonů byly dva zrekvírovány za I. sv. války, zůstal zvon sv. Jakub (1558).