Turistické cíle v okolí obce Bělá

Ojediněle dochovaná dřevěná venkovská zvonice v Bohousové byla postavena v 18. století zřejmě jako dobové protipožární opatření po vydání tzv. ohňového patentu Marií Terezií. Opravena byla r. 1950 a r. 1985 opatřena novým zvonem. Od r. 1958 je chráněnou kulturní památkou.

Dřevěná zvonice v Záchlumí pochází z doby před r. 1790. Štenýřová stavba na šestibokém půdorysu prošla rekonstrukcí v roce 1996. Od r. 1958 je chráněnou kulturní památkou.

Barokní fara z r. 1715 severozápadně od kostela. V přízemí je kaple sv. Pavla. Před farou plastika Kalvárie z r. 1750, restaurována v r. 2003.

Nižší dřevěná vyhlídková věž, zvaná Faráska, vznikla na jaře 2025 na návrší nad hřbitovem ve Skuhrově nad Bělou. Je volně přístupná a z vyhlídkové plošiny umožňuje omezený výhled na obec a její okolí.

Drobný gloriet v nejvýše položené části zámeckého parku byla zevně osmiboká uvnitř válcová stavbička s hranolovou schodišťovou věžičkou. Postaven poč. 19. století.

Lovecký zámeček byl postaven v 1. pol. 19. století. Později sloužil jako myslivna a v současnosti jde o obytnou stavbu v soukromém vlastnictví.

Zbytky zaniklého gotického hradu postaveného snad pány ze Žampachu. Nevelký a ne zcela dokončený hrad byl již na počátku 15. století opuštěn pány z Častolovic a po ztrátě rezidenční funkce rychle chátral.

Stopy hradu neznámého původu i doby založení nad soutokem Hluckého a Bažinského potoka u osady Hluky. Dispozici hradu vévodí homolovitý pahorek, možné místo, kde stála věž. Pod ním nevelká plošinka, kde by mohl být palác.

Terénní zbytky hradu, založeného snad Petraněm Zebínským. Listina Tobiáše z Bechyně z let 1279-1290 zakazuje stavět hrad neznámému šlechtici na území patřící klášteru Orlice, a tak nebyl dostavěn. Dochován je příkop, val, zbytek hradby a sklepy.

Barokní kostel sv. Anny postaven v letech 1685-1691 na hřbitově pův. za městem za přispění Frant. Karla Záruby z Hustířan. Jednolodní stavba s dvouvěžovým západním průčelím opravována v letech 1903 a 1986. Používána výjimečně při významných pohřbech a 2. listopadu k uctění památky zesnulých.

Místo po zaniklé tvrzi se nachází na severním okraji Doudleb nad Orlicí u potůčku. Dnes po tvrzi nenajdeme žádné pozůstatky staveb. O samotné tvrzi se písemné prameny přímo nezmiňují. S přídomkem z Hříště se uvádějí ve 14.–15. století tři majitelé.

Jednopatrové architektonicky nevýrazné sídlo v západní části dvora. V roce 1625 tuto část vsi získává Kašpar z Grambu a v roce 1633 ji odkazuje své sestře Francelině provdané Dusíkové, která si zde v roce 1633 staví své sídlo. Po roce 1645 budova sloužila jako obydlí a kancelář správce dvora.