Turistické cíle v okolí obce Bělá

Městská kašna zřízena v polovině 19. století. R. 1937 díky daru městské spořitelny doplněna o bronzové sousoší Nymfy a Kentaura od žambereckého rodáka, sochaře Františka Rouse. Čtvercová pískovcová nádrž má uprostřed kamenný hranol, na jehož vrcholu je zmíněné sousoší. Chráněná od r. 1958.

Empírový dům, bývalý špitál sv. Kateřiny. Budova byla postavena v letech 1840–1845. Dnes památkově chráněná stavba a muzeum (historie města, řemesla atd.). R. 1974 byla dokončena adaptace nemocnice pro potřeby muzea, které do té doby sídlilo v nedalekém zámku. R. 1975 vytvořena stálá expozice.

Bývalý konvent cyriáků ze 13. st. zanikl za husitských válek. Zůstal pouze obnovený gotický kostel Panny Marie, dnes obklopený hřbitovem s kostnicí. Na jižní stěně býv. věže kresby z 2. poloviny 15. století. Zachovány gotické architektonické prvky.

Počátky kostela spadají do 2. poloviny 16. století, vysvěcen r. 1581. Na jeho místě na počátku 17. století vybudován raně barokní kostelík. Stávající podoba je výsledkem stavebních úprav provedených r. 1914 (arch. Václav Roštlapil). Památkově chráněn.

Kostel Krista Dobrého pastýře ve Zdobnici postaven v l. 1788–1789 Josefem Schubertem z Černíkovic, snad podle návrhu od Františka Kermera.

Kostel, postavený v l. 1897–98 (stavitel Alois Petřík z Kyšperka). Stavba započata díky daru rodáka M. Motyčky. Při kostele byl zřízen k r. 1895 i hřbitov s márnicí. R. 1905 vysvěceny zvony, zrekvírovány za 1. svět. války. R. 1927 a r. 1969 vysvěceny nové zvony. Interiér zdobí díla řady umělců.

Dřevěný kostel v Pěčíně uváděn na počátku 14. stol., barokní zděný kostel nechal postavit Antonín Vít, hrabě z Bubna a Litic v l. 1727–29, stavitelem byl Jan Kumpera z Hradce Králové.

Pozdně barokní kostel z l. 1790–92, postavený na místě dřevěné kaple z r. 1787. Zařízení ve stylu lidového baroka a klasicismu.

Pozdně gotický kostel, postaven v l.1594–1602 tehdejším majitelem Kryštofem Getengelem z Neunberku, hlavní průčelí kulisovitě předloženo r. 1713 pravděpodobně J. B. Santini-Aichlem. Poškozen r. 1798 požárem, novogotická loď postavena v l. 1838–43 podle plánů arch. Fr. Pavíčka.

Původně protestantská motlitebna z let 1600–1605, vystavěn Kryštofem Maušvicem z Armenruhe. V interiéru manýristická výmalba, ne zcela odkrytá. Pod presbytářem hrobka, kde jsou pochováni členové rodů Nostitz-Rienek.

Raně barokní poutní kostel z let 1692-6 je jednolodní s trojboce uzavřeným závěrem a hranolovou věží, mobiliář rokokový a pseudoslohový. R. 1703 před kostelem přistavěny dvě kaple, r. 1754 tzv. Kaplanka, r. 1778 kostnice. Schodiště z r 1768 má 153 schodů, 16 odpočívadel a zábradlí se sochami světců.