Turistické cíle v okolí obce Ostřetín

Tento empírový zámek si nechal vystavět hrabě Josef Kinský v letech 1829–1835. Jednopatrová budova s předsunutým sloupovým portikem. Okolo rozsáhlý anglický park.

Tvrz se připomíná r.1629. R. 1668 po požíru nechal Václav Záruba z Hustířan postavil raně barokní zámek. R. 1777 zámek znovu vyhořel. Byl obnoven a v této podobě se dochoval dodnes.

Pískovcový, autorsky neurčený kříž z r. 1868. Hranolový sokl s vysokou odstupněnou patkou. Vpředu reliéf Zmrtvýchvstání Krista. Na levé straně soklu reliéf sv. Václava, po pravé straně reliéf sv. Jana Nepomuckého. Na patce kříže kalich s hroznem vína a čtyřmi obilními klasy. Zapsán v seznamu kulturních památek r. 1964.

Klasicistní pískovcový krucifix z r. 1818. Kříž s hranolovým soklem. Na soklu reliéf Panny Marie Bolestné. Na soklu další sokl. U jeho patky had, nesoucí v tlamě jablko. Postava Krista asi 80 cm vysoká. Bohatá ornamentální dekorace. Dílo místního kameníka velmi dobré výtvarné úrovně. Krucifix zapsán do seznamu kulturních památek r. 1964.

Budova bývalého šlechtického sídla s absencí architektonických detailů sloužící v současnosti jako pošta. Po r. 1637 zde staví sídlo Volf Bedřich Czetlitze ze Seitendorfu. V r. 1682 je uváděna jako pustá. Od r. 1684 slouží jako sýpka. V r. 1924 ji získává obec a přestavuje na byty a kanceláře.

Brána byla postavena jako součást opevnění města, budovaného od 60. l. 13. stol. Ve 14. – 16. stol. brána rozšířena (mj. přidán barbakán). Dochována střední brána, flankovaná dvěma hranolovými věžemi různé výše. V 19. stol. bylo uvažováno o demolici, nakonec v l. 1864–67 brána novogoticky obnovena.

Malý akvadukt byl vybudován na Dvakačovickém kanálu r. 1898. Je dlouhý cca 6 m, široký 3 m a svádí odpad Barevna do Malokolodějského odpadu pod Dvakač. kanálem. Ten je součástí pardubické rybniční soustavy, vybudované na přel. 15. a 16. stol. Zvláštností akvaduktu je stavidlo na jeho boku.

Městské opevnění ve Vysokém Mýtě převážně ze 14. století se zachovalo v poměrně dlouhých úsecích na dvou stranách města. Zachovány zůstaly i dvě hradební věže. Kolem hradeb se nacházejí parky. V jedné z hradebních zdí jsou vsazeny pamětní desky.

Původně důstojnické kasino. Po r. 1948 zestátněno, v budově sídlila Lidová škola umění. R. 1968 zabráno okupační sovětskou armádou a přeměněno na Muzeum bojové slávy. Od r. 1990 slouží jako Základní umělecká škola. Jednopatrová šestiosá budova. Muzeum zapsáno do seznamu kulturních památek r. 1987.

Zchátralý zámek. Postaven po r.1568 Adamem Přibíkem z Otaslavic. R.1692 přestavěn barokně, v l.1820–30 přestavěn, budova pokryta nízkou valbovou střechou. V poslední době byly na zámku zahájeny nejnutnější opravy.

Původně rokokový jednopatrový lovecký zámeček postavený r. 1790 za Filipa Kinského uprostřed nevelkého francouzského parku. Zbořen roku 1906 a na místě zbyly jen ojedinělé zbytky zdiva.

Chátrající budovy bývalého nového měšťanského pivovaru. Areál vystavěn v letech 1898-1900, první várka piva uvařena r. 1901. Pivovar uzavřen v r. 1951. Poté sloužil jako sklady a rychle zchátral. Postupně jednotlivé budovy demolovány. Zachována zchátralá dominantní budova sladovny a hvozdu.