Turistické cíle v okolí obce Ostřetín

Budova Obchodního mlýna s mlýnským náhonem a dvorem. Umělý náhon snad pochází z konce 14. století. Po vybudování teplovodu, zatrubením toku a zúžením průtokového kanálu zůstalo dnes jen torzo původního náhonu.

Oválné tvrziště na poloostrově rybníčku na východním konci obce. Tvrz byla zmíněna v 15. století. Po této tvrzi se psal i sirotčí velitel Jan Talafús z Ostrova. Tvrz zchátrala po připojení k sousednímu panství v 16.století.

Hradiště z pol. 11. stol. Archeologická lokalita, pravěké pozůstatky překrylo slovanské osídlení. Akropole skrývá komplex objektů z pravěkých období, převrstvených slovanským osídlením. Vyvraždění Vršovců r. 1108 byl násilný akt, při němž přívrženci Přemyslovců povraždili členy rodu Vršovců.

Zbytky tvrze rytířů z Pěšic. Na poč. 15. st. za loupeživého rytíře Ješíka z Popovce dobyta hotovostí litomyšl. biskupa. Po několika letech sporů připojena ke košumberskému panství. Dochován pahorek jádra se stopami dvou budov a čelní příkop.

Pilíř se sousoším Nejsvětější Trojice z r. 1874. Kvalitní příklad regionální kamenické produkce z 2. poloviny 19. století. Pilíř je výraznou dominantou západní části náměstí. V r. 2006 restaurován a v letech 2011-2012 provedena úprava - sloupky s řetězem okolo pilíře. Památkově chráněn.

Bývalý panský pivovar byl postaven v 16. stol., jeho provoz byl později přerušen, obnoven r. 1826. R. 1910 vyhořel, poté opraven, pivo se zde vařilo do r. 1914. Pivovar je v areálu hospodářských budov, který patří k zámku. Budovy pivovaru jsou v současnosti pronajaty společnosti vyrábějící nábytek.

Terénní náznaky dvojdílného tvrziště ze 14. století se dvěma trojúhelníkovými pahorky na ostrohu nad hlubokým údolím na severovýchodním okraji obce. Část tvrze hospodářsky využívána.

Brána byla postavena ve 13. stol. a bývala součástí městského opevnění. Věž vysoká 31 m. Vyhořela v letech 1461, 1700, 1774 a 1816. Oprava horních pater provedena v l. 1882 až 1883 arch. Fr. Schmoranzem.

Za Talacků z Ještětic v r.1699 se prvně uvádí panský dům, znamená to, že původní tvrz byla přestavěna v barokní zámek. V r.1872 Jan Keller přestavěl v pseudorenesančním slohu. V r.1945 upraven pro chrudimskou nemocnici. Nyní Dětský domov se školou.

Přestavlky s tvrzí se poprvé připomínají v r.1440. V r.1558 Mikuláš z Bubna přestavěl tvrz na renesanční zámek. V pol.17.stol.Jan Otík Bukovský z Hustířan přestavěl barokně, přízemí bylo z kamene a roubené poschodí omítnuto. V této podobě je dodnes.

Dochovaná část renesanční tvrze z poloviny 16. století, kterou zde postavil zřejmě Přibík Sekerka ze Sedčic stojí ve východní části vesnice. Později sýpka, pak obytný dům. V r. 1948 částečně zbořena.

R. 1650 Bohuslav F. Berka z Dubé přestavěl rensanční tvrz v jednopatrový čtvercový zámek. R.1728 přistavěno k východní straně barokní křídlo zakončené zámeckou kaplí. V 70.letech zámek opraven, odstraněny poslední barokní znaky.