Turistické cíle v okolí obce Ostřetín

Bývalý panský pivovar byl postaven v 16. stol., jeho provoz byl později přerušen, obnoven r. 1826. R. 1910 vyhořel, poté opraven, pivo se zde vařilo do r. 1914. Pivovar je v areálu hospodářských budov, který patří k zámku. Budovy pivovaru jsou v současnosti pronajaty společnosti vyrábějící nábytek.

Terénní náznaky dvojdílného tvrziště ze 14. století se dvěma trojúhelníkovými pahorky na ostrohu nad hlubokým údolím na severovýchodním okraji obce. Část tvrze hospodářsky využívána.

Brána byla postavena ve 13. stol. a bývala součástí městského opevnění. Věž vysoká 31 m. Vyhořela v letech 1461, 1700, 1774 a 1816. Oprava horních pater provedena v l. 1882 až 1883 arch. Fr. Schmoranzem.

Za Talacků z Ještětic v r.1699 se prvně uvádí panský dům, znamená to, že původní tvrz byla přestavěna v barokní zámek. V r.1872 Jan Keller přestavěl v pseudorenesančním slohu. V r.1945 upraven pro chrudimskou nemocnici. Nyní Dětský domov se školou.

Přestavlky s tvrzí se poprvé připomínají v r.1440. V r.1558 Mikuláš z Bubna přestavěl tvrz na renesanční zámek. V pol.17.stol.Jan Otík Bukovský z Hustířan přestavěl barokně, přízemí bylo z kamene a roubené poschodí omítnuto. V této podobě je dodnes.

Dochovaná část renesanční tvrze z poloviny 16. století, kterou zde postavil zřejmě Přibík Sekerka ze Sedčic stojí ve východní části vesnice. Později sýpka, pak obytný dům. V r. 1948 částečně zbořena.

R. 1650 Bohuslav F. Berka z Dubé přestavěl rensanční tvrz v jednopatrový čtvercový zámek. R.1728 přistavěno k východní straně barokní křídlo zakončené zámeckou kaplí. V 70.letech zámek opraven, odstraněny poslední barokní znaky.

Patrné zbytky valů po menším tvrzišti pravděpodobně ze 14. století nedaleko zámku, opuštěného v 17. století. Na místě tvrziště je postavený pohledný domek s mansardovou střechou. Domek je na až 1,5 metru vysokém „kopečku“, který je patrnou dizpozicí.

Šemberovo divadlo ve Vysokém Mýtě vzniklo r. 1925. Zdejší divadelní spolek působil již od r.1909. Název nese po místním učiteli a jazykovědci. Od r. 1997 píše svoji novodobou historii. Samotné divadlo prošlo v r. 2020 částečnou rekonstrukcí.

Nevýrazné zbytky velkého tvrziště za čp.1. V r. 1318 je uváděn Vilém z Lysce a ze Slepotic. R. 1391 se uvádí Filip ze Slepotic. Kolem r. 1470 zde sídlí Heřman ze Sulic, předek Slepotických ze Sulic. První zmínka o tvrzi je až r. 1510, r. 1570 prodává Jiří Slepotický komornímu panství pardubickému.

Mariánský sloup s balustrádou na dvou stupních na půdorysu kvadrilobu, piliřky s rozvilinou v rámcích, kuželky novější. Na vrcholu socha Panny Marie. Soklová část kvádrová s erby a nápisy. Vrcholně barokní sochařské dílo z roku 1707. Dominantní prvek ve východní části náměstí. Památkově chráněný.

Barokní sousoší s mariánským sloupem uprostřed náměstí. Postaveno roku 1715. Výška 14 m. V rozích sochy sv. Josefa, sv. Jana Nepomuckého, sv. Vavřince a sv. Floriána. Na vrcholu sloupu socha Neposkvrněné Panny Marie s hvězdnatou aureolou kolem hlavy. Památkově chráněno od r. 1958.