Turistické cíle v okolí obce Horní Ředice

Původní farní kostel poddanského městečka, založen před rokem 1359 Arnoštem z Pardubic. Vyhořel r. 1507, obnoven do r. 1515. V letech 1532–1786 minoritský, barokně upraven po požáru r. 1645. Opravy v letech 1887–1890 a 1905–1906 (regotizace, B. Dvořák).

Pozdně barokní římskokatolický kostel byl postaven v roce 1781. Roku 1786 byla zřízena lokálie a v roce 1854 došlo k obnovení farnosti. Stavba je kulturní památkou ČR.

Již k r. 1318 se připomíná Vlacheň z Kozojed, další držitelé však známe až z 15. stol. Na počátku 16.stol. byly kozojedy připojeny k Morašickému zboží, tvrz se připomíná v r. 1544 jako pustá.

Rondokubistická stavba architekta Pavla Janáka z let 1921–3 doplněná kolumbariem od Karla Řepy z roku 1935 a technologickou přístavbou z 90. let 20. století v západní, novější části pardubického městského hřbitova.

Klasicistní pískovcový krucifix z r. 1818. Kříž s hranolovým soklem. Na soklu reliéf Panny Marie Bolestné. Na soklu další sokl. U jeho patky had, nesoucí v tlamě jablko. Postava Krista asi 80 cm vysoká. Bohatá ornamentální dekorace. Dílo místního kameníka velmi dobré výtvarné úrovně. Krucifix zapsán do seznamu kulturních památek r. 1964.

Pozdně gotický hrad Pernštejnů vzniklý přestavbou staršího objektu na přelomu 15. a 16. stol. s unikátním opevňovacím systémem. Poničen švédskými vojsky r. 1645. Restaurován na počátku 20. stol. podle plánů architekta D. Jurkoviče.

Méně zřetelné tvrziště na koruně s neobvyklou zvoničkou u hl. silnice. Tvrz zde vznikla zřejmě po vyplenění opatovického kláštera. V r. 1436 král Zikmund dává ves do zástavby Zdeňku Švábovi z Chvalovic. Tvrz zaniká někdy po roce 1493.

Brána byla postavena jako součást opevnění města, budovaného od 60. l. 13. stol. Ve 14. – 16. stol. brána rozšířena (mj. přidán barbakán). Dochována střední brána, flankovaná dvěma hranolovými věžemi různé výše. V 19. stol. bylo uvažováno o demolici, nakonec v l. 1864–67 brána novogoticky obnovena.

Malý akvadukt byl vybudován na Dvakačovickém kanálu r. 1898. Je dlouhý cca 6 m, široký 3 m a svádí odpad Barevna do Malokolodějského odpadu pod Dvakač. kanálem. Ten je součástí pardubické rybniční soustavy, vybudované na přel. 15. a 16. stol. Zvláštností akvaduktu je stavidlo na jeho boku.

Tvrz poprvé připomíná v roce 1626, kdy byla v majetku vdovy Anny po Janu Bohušínském z Božejova. Kolem roku 1725 za Marie Terezie z Vernieru, rozené Strakové z Nedabylic, byla tvrz upravena do dnešní podoby zámku. Při zámku veřejně přístupný park.

Z více jak 3/4 dochované opevnění města Chrudim včetně částečného opevnění předměstí, zbytky bašt a plných věžic, částečné fragmenty městských bran, znatelný průběh příkopu a cenná soustava zachovalých vstupních branek pro pěší (fortny).

Pozůstatky opevnění poddanského městečka, přihrazeného k sousednímu hradu, pozdější raně renesanční pevnosti. Zachovnány úseky hlavní hradby, Příhrádek a zejména dominanta města, Zelená brána s předbraním.