Turistické cíle v okolí obce Horní Ředice

Pískovcové, autorsky neurčené sousoší z r. 1832. Kalvárie sestává z trojdílného kamenného podstavce a krucifixu. Na čelní straně dříku podstavce reliéf Madony v oblacích, na pravé straně reliéf sv. Václava, vlevo sv. Jana Nepomuckého. Sousoší zapsáno do seznamu kulturních památek r. 2006.

Novogotická zděná kaple na návsi Dražkovic. Postavena v letech 1882-83 náhradou za starší dřevěnou zvonici.

Kaplička postavena v roce 1884 a zasvěcena Navštívení Panny Marie. Hranolovitá stavba se stanovou střechou s vysokou lucernou. Poslední opravou prošla po roce 2000.

Kaple Proměnění Páně vystavěna roku 1820. Po roce 2010 zrekonstruována a opravena. Je ve vlastnictví obce a hledá se její další využití.

Kaple dokládá dlouhé přežívání barokních motivů ve venkovském stavitelství. Postavena roku 1822 V. Říhou, opravena 1908, tehdy osazen reliéf patronky od B. Dvořáka ve štítu. Socha na hlavním oltáři a vstupní mříž zřejmě ze starší stavby z 18. století.

Velká barokní centrální kaple z let 1717–21 na místě starší gotické stavby, opředené pověstmi o nejstarším hradeckém kostele, vyvrácenými archeologickým výzkumem. Projekt Jana Santiniho z roku 1716 realisován jako poděkování za skončení moru.

Za zrušený klášter minoritů byl v letech 1777–1784 vystavěn nový klášter v Kuklenách. U něj pak pozdně barokní kostel sv. Anny. Klášter je v současnosti ve správě Kongregace Dcer Panny Marie Pomocnice (sestry salesiánky) a slouží jako dívčí domov.

Tzv. Kostelíček byl postaven roku 1710 podle plánu neznámého architekta stavitelem J. Pešinou místo dřevěné kaple z doby před 1670. Zrušen 1787, obnoven 1791, opraven 1902–6 J. Urbanem. Po II. světové válce opuštěn, v posledních letech velká oprava.

Na malém vršku stávala malá dřevěná kaple. R.1528 nechal na Orebu postavit Zdeněk Trčka z Lípy dřevěný kostelík, zbořený r.1826. Zásluhou dr. Jana Theobalda Helda v r.1835 nahrazen současným kostelem Božího Těla.

Modernistický kostel na Pražském Předměstí v Hradci Králové byl postaven v letech 1928–32 podle projektu Bohumila Slámy. Vytváří západní čelo jedné z hlavních tříd prvorepublikové části města.

Kostel připomínán r.1359. Gotickou podobu dokončila dvorská huť konc.14.st. Úpravy v 16.a 17.st. Dnešní podoba z novogotické přestavby v l.1850-80, kdy průčelí rozšířeno o dvě čtverhranné věže. V dalším desetiletí dokončována výzdoba interiérů.

Původní mariánský kostel postavený pravděpodobně v druhé pol.13. stol. První zmínka je z r. 1349. V r. 1618 byl Dobříkovským z Malejova rozšířen. V r. 1719 vyhořel i se zvonicí a byl přestavěn do dnešní podoby. V kostelu jsou fragmenty gotických kreseb z první pol. 14. stol.