Turistické cíle v okolí obce Libišany

Budova, která vznikla radikální přestavbou barokního zámku, založeného v r. 1663 Janem Jakubem Röhrichem. V r. 1820 zámek prodán J. Kratochvílovi, který jej přestavěl. V 19.–20. století probíhají další přestavby, kterými ztratila budova vzhled zámku.

Stavení na místě původní vodní tvrze pánů z Volféřova ze 14. století s dochovanými gotickými sklepy v sousedství železniční tratě Praha-Pardubice. Původní tvrz definitivně zanikla požárem v roce 1901 a zachovalo se pouze sklepení.

Velký semínský akvadukt (13,2 m) byl vybudován r. 1892 jako součást pardubické rybniční soustavy, tvořené mnoha rybníky a kanály. Akvadukt, vedoucí vodu Mlýnského náhonu přes Zadní Lodrantku, byl opraven r. 1984. R. 2009 hrozilo jeho zborcení; po zapsání mezi kulturní památky byl r. 2011 opraven.

Přírodní památka Vesecký kopec byl do 60. let minulého století největším písečným přesypem - dunou v Čechách. Tento fenomén s jemnozrnným pískem z labských teras byl zachráněn v roce 2004, kdy zde přestala těžba písku. Vyskytuje se zde četná vzácná pískomilná fauna a flóra.

Věžový vodojem je jednou z památek na výstavbu původního skupinového vodovodu pro okolí Dašic, která vznikla v období 1. světové války a v nezměněném stavu se dochovala dodnes.

Neorenesanční vilu nechal postavit továrník J. Vosáhlo v l. 1900-01. Architektem byl vyhledávaný projektant Jan Vejrych. Vila byla po r. 1948 znárodněna, nevhodně využívána (v 80. l. 20. stol. opravna zemědělských strojů) a postupně zchátrala. Od r. 1958 patří mezi chráněné památky ČR. Špatný stav.

Novorenesanční vila, postavená architektem Františkem Schmoranzem st. pro Jiřího Larische-Mönicha. Areál sloužil za 2. světové války nacistickému vojsku. Po válce v rukou podniku Tesla a Foxconn. Od r. 2015 majetek Čs. obce legionářské a upravován na muzeum.

Zámeček Staré Ždánice, bývalá neorenesanční rezidence mlynářského rodu Prokešů, byl postaven v roce 1877 mlynářem Josefem Prokešem. Později ji baron Nathaniel Filip de Aras přetvořil na romantický zámeček. Dnes je v procesu rozsáhlé rekonstrukce, při níž se mění na rodinné sídlo a kulturní centrum. Zámeček zaujme svou romantizující architekturou, unikátním starožitným zařízením a vnitřní výmalbou. Obklopuje jej okrasná zahrada. Veřejnosti je přístupný během pravidelných kulturních akcí.

Opevnění, snad pozůstatek velké tvrze, dávané do souvislosti s ochranou majetků Opatovického kláštera, pravděpodobně zničené husity. Zachovány 3 koncentrické linie valů a příkopů a mohutný centrální pahorek beze stop zástavby.

Jediná dochovaná brána původního pernštejnského městského opevnění, která se sestává z vlastní 60 m vysoké věže s vyhlídkovým ochozem a předsunutého předbraní z roku 1507 od Mistra Pavla. Poslední úpravy provedeny v roce 1912.

Hřbitov založen spolu se sousedním městským 1883. V deseti řadách se nachází přes 400 náhrobků. U levé (východní) zdi uloženy náhrobky ze starého hřbitova v dnešním Židově, zrušeného roku 1939. V obřadní síni malá exposice o dějinách pardubických Židů.

Nynější židovský hřbitov v Přelouči založen r. 1887 na okraji městského hřbitova. Nahradil starý hřbitov z r. 1681, zlikvidovaný r. 1874 . Při okrajích obdélného prostoru se dochovalo asi 20 náhrobků z let 1890-1922 a hromadný hrob 9 obětí pochodu smrti z vyhlazovacího tábora Osvětim v lednu 1945.