Turistické cíle v okolí obce Rohovládova Bělá

Sloup Nejsvětější Trojice s Pietou pochází z konce 17. století. Zajímavě řešené barokní sousoší. Na vrcholu sloupu sedí Bůh Otec, v levé ruce drží zeměkouli a v pravé žezlo. Pod sloupem umístěno sousoší Piety. V letech 2007-2009 proběhla rekonstrukce sloupu.

Barokní pískovcová socha z roku 1749 od neznámého autora. Zobrazuje světce v kněžském rouchu, s pěticí hvězd symbolizujících mlčení světce o zpovědním tajemství, s Palladiem země české v ruce. Na podstavci jsou plastiky tří andílků, nápis Ave Marie, Mater Santua a datum vytvoření.

Pozdně barokní socha sv. Jana Nepomuckého v severním rohu Masarykova náměstí nedaleko kostela sv. Máří Magdalény. Z 2. poloviny 18. století, autorsky neurčená. Pískovcová plastika světce v podživotní velikosti na vysokém profilovaném podstavci s andělíčky na volutách. Památkově chráněná.

Socha světce stojí na zatravněném ostrůvku Malého náměstí. Na třech osmibokých stupních podesty se zdvihá bohatě reliéfně zdobený a členěný sloupovitý podstavec, na jehož soklu je nápis s datováním: "AFS ANNO 1730". Na vrcholu podstavce je vztyčena pískovcová socha světce v klasickém ztvárnění.

Sochu evangelisty a apoštola sv. Marka na mohutném podstavci nechala na okraji obce postavit rodina Moravcova r. 1878 na paměť zemřelého člena rodiny. Po vandalském poškození byla obcí r. 2019 zrestaurována a přenesena na současné místo v centru.

Výrazné kruhové tvrziště na jihozápadní straně Starých Čivic, pozůstatek tvrze nejspíš ze 14.–15. století, ačkoliv první zmínka o tvrzi je až z roku 1582. Zaniklo pravděpodobně připojením k pardubickému panství v roce 1591.

Zámeček postavený v novogotickém stylu s členitým přízemím a vysokou věží je situován na rozhraní rozlehlého anglického parku a lesní obory s daňky. V současnosti je veřejnosti nepřístupný.

Třetí nejstarší židovský hřbitov v Čechách, zal. r. 1520 za městskými hradbami, rozšířen r. 1735. Na ploše 5364 m2 je přes 1480 převážně pískovcových náhrobků s nápisy a reliéfními symboly, nejstarší z r. 1577, nejmladší z r. 1885. Cenné náhrobky barokního a klasicistního typu, několik tumb.

Tvrz ze 14. století nedaleko vsi Štěpánov s dochovaným příkopem, kde na severní straně je ještě zesílen valem. První zmínka o tvrzi je z roku 1387. Tvrz začala pustnout v 18. století. Tvrziště je silně zarostlé a nedoporučuji navštěvovat v létě.

Zámek nechal postavit Arnošt Kryštof Harrach v letech 1802–1803. Od r. 1803 zde byly kanceláře a byty. V r. 1959 byla obnovena zachovalá část sgrafitové omítky.

Objekt sušárny čekanky, jeden z posledních dochovaných v původní podobě z r. 1912, stojí na okraji Bydžovské Lhotky. Je ojedinělou technickou památkou, i když provoz v něm již byl ukončen.

Synagoga je jedním z mála dochovaných pozůstatků židovské čtvrti, zničené požárem r. 1901. Zmiňována roku 1568, roku 1719 vystavěná jako zděná. Původnímu účelu sloužila do druhé světové války. Po válce byla upravena na modlitebnu Českobratrské církve evangelické, které slouží dodnes.