Turistické cíle v okolí obce Rohovládova Bělá

Bývalý klášter a již zaniklá loretánská kaple z let 1719-1740 byly postaveny podle plánů Františka Maxmiliána Kaňky.

Patrné tvrziště ze 14. stol. východně od obce u rybníku Beran, který sloužil k obraně. V r.1377 se připomíná Zdeněk Lukovec z Mlékosrb, v letech 1432-1445 Pavel z Lukové. V letech 1472-1486 Havel ze Záchrašťan, k nimž je připojena. V r. 1528 je prodána Pernštejnům, připojením k Chlumci zaniká.

Tvrz poprvé připomíná v roce 1626, kdy byla v majetku vdovy Anny po Janu Bohušínském z Božejova. Kolem roku 1725 za Marie Terezie z Vernieru, rozené Strakové z Nedabylic, byla tvrz upravena do dnešní podoby zámku. Při zámku veřejně přístupný park.

Pozůstatky opevnění poddanského městečka, přihrazeného k sousednímu hradu, pozdější raně renesanční pevnosti. Zachovnány úseky hlavní hradby, Příhrádek a zejména dominanta města, Zelená brána s předbraním.

Zděný městský patrový renesanční dům s odstupněným nárožím, s barokními štíty (secesně upravenými) a cenným renesančním dekorativním terakotovým okenním ostěním (pardubická pernštejnská huť). V přízemí jednoosého rizalitu cukrárna. Přilehlá brána s vlnkovitým štítem upravena pro přilehlou cukrárnu.

Pozdně barokní jednopatrový městský dům s bohatě členěným průčelím. V nice mezi okny 1. patra drobná soška sv. Jana Nepomuckého. Součást původní městské zástavby z 2. poloviny 18. století. Památkově chráněný.

Barokní městský jednopatrový obytný dům s cennou štukovou výzdobou průčelí nadprůměrné úrovně, práce místního mistra. Z doby kolem poloviny 18. století; empírově upravený štít po roce 1800. Součástí hlavního průčelí ohradní zeď s pilířovou branou s novějšími ozdobnými vraty.

Historicky nedoložená tvrz. Pravděpodobně založená ve 14. stol. V l. 1373–1383 v Mlékosrbech sídlí Jan Šesták z Přestavlk. Koncem 14. stol. je statek připojen k Přestavlkům. Pravděpodobně zaniká po r. 1528, kdy se ves stává majetkem Vojtěcha z Pernštejna.

Velké tvrziště kruhového tvaru se třemi příkopy při řece Bystřici. Tvrziště ze 13. stol., opuštěné koncem 16. stol. Zarovnáno zemědělskými pracemi v 19. stol. a poškozeno melioračními pracemi ve 20. stol. I přes tyto zásahy je tvrziště stále patrné.

Archeologické nálezy předpokládají existenci tvrze v první pol. 14. stol., z r.1492 jediná zmínka o tvrzi, která záhy zpustla. Ještě v 19. stol. patrná čtyřhranná vyvýšenina v místě tvrze, pův. asi obehnána dvojím pásem valů a příkopů.

R.1323 se připomíná opevňování města a snad i stavba hradu. R. 1516 získal Nový Bydžov Vilém z Pernštejna a hrad přestal sloužit svému účelu. R. 1526 se připomíná panský dům, ten zanikl snad za třicetileté války. Místo, kde stával, je pokryto městskou zástavbou.

Nový židovský hřbitov v Novém Bydžově byl založen r. 1885 jako oddělená součást městského hřbitova v jeho západním cípu. Byl užíván od doby založení do konce 2. světové války a nahradil uzavřený starý židovský hřbitov ve městě z r. 1520.