Turistické cíle v okolí obce Býšť

Současný barokní římskokatolický farní kostel byl postaven na místě staršího chrámu v letech 1736-1739 podle plánů Kiliána Ignáce Dienzenhofera. Barokní fara byla dokončena ještě před zahájením přestavby kostela roku 1734.

Raně barokní kostel sv. Michaela archanděla v Borohrádku postaven v letech 1669–1673. Hlavní oltář z r. 1752, kamenná křtitelnice z r. 1556, vnitřní zařízení z 18. stol. V kostelní zdi náhrobníky z let1625 a 1629. V blízkosti kostela dřevěná zvonice. Na hřbitově novogotická hrobka Lützowů.

Dřevěný kostel postaven r. 1752 – roubená jednolodní barokní stavba s trojboce zakončeným presbytářem a předsíní na západní straně. Loď je plochostropá, kruchta nesena dřevěnými sloupky. U kostela dřevěná zvonice na zděné podezdívce.

Dřevěný řeckokatolický kostelík postavený 1502–10 v obci Habura (vých. Slovensko), 1744–5 přesunut do Malé Polany. V Hradci od 1935, sestaven jako památník padlým z I. sv. války. Po 1950 pravoslavný. Branka do areálu kopií vzoru z Nižného Mirošova.

Novorenesanční kostel sv. Mikuláše byl stavěn na přelomu 19. a 20. stol., dokončen r. 1903. Nahradil dřevěnou stavbu téhož zasvěcení z r. 1665, přenesenou r. 1894 na Národopisnou výstavu. Z původního kostela zachována většina vnitřního zařízení. Kolem něj funkční hřbitov.

Římskokatolický kostel pocházející z r. 1696, v 18. stol. barokně přestavěn, později obohacen empírovým průčelím, v r. 1940-41 zvýšena věž a v ní umístěny radniční hodiny. Kostel opraven v letech 1999-2000.

Původně gotický kostel, prvně zmiň. r. 1365, kdy obec patřila německým rytířům z Hradce Králové. Koncem 18. stol. byl upraven do dnešní podoby. Na hlavním oltáři visí obraz sv. Ondřeje od O. Maywalda. Kostel má tři zvony, nejstarší je z r. 1603. V kostele a okolí jsou zdobené náhrobky z 16.stol.

Gotický kostel sv. Petra a Pavla pochází z roku 1336. V roce 1864 byly objeveny malby s přijímáním pod obojí (dnes již nedochovány). Při kostele je hřbitov, kde leží jeden z vynálezců ruchadla Václav Veverka (+1849)

Barokní kostel na místě svatyně z r. 1385 nechal postavit v l. 1741–47 Rudolf Josef hrabě Colloredo. Po zřícení klenby novorenesančně obnoven r. 1901. Jednolodní obdélný s hranolovou věží před jižním průčelím, pravoúhlým závěrem a čtvercovou sakristií v ose. U kostela památné lípy z l. 1849 a 1918.

Farní kostel sv. Prokopa v Přepychách gotického původu ze 14. stol. přestavěn renesančně r. 1574 za Viléma Trčky z Lípy a Lichtenburka. Věž nově postavena r. 1841. Konají se zde pravidelné bohoslužby. Od r. 1958 kostel s ohradní zdí pův. hřbitova chráněn jako kulturní památka.

Gotický kostel postaven kol. r. 1370, přestavěn na přelomu 15. a 16. st. (západní portál, věž, severní předsíň) a ve 2. pol. 16. st. (nové štíty, klenba lodi, sev. předsíň). Další úpravy v 17.–19. století. Pozoruhodný průchozí hřbitov.

Novorománský kostel z roku 1857, který nahradil svého dřevěného opevněného předchůdce, připomínaného poprvé roku 1347.