Turistické cíle v okolí obce Býšť

Tzv. Kostelíček byl postaven roku 1710 podle plánu neznámého architekta stavitelem J. Pešinou místo dřevěné kaple z doby před 1670. Zrušen 1787, obnoven 1791, opraven 1902–6 J. Urbanem. Po II. světové válce opuštěn, v posledních letech velká oprava.

Na malém vršku stávala malá dřevěná kaple. R.1528 nechal na Orebu postavit Zdeněk Trčka z Lípy dřevěný kostelík, zbořený r.1826. Zásluhou dr. Jana Theobalda Helda v r.1835 nahrazen současným kostelem Božího Těla.

Modernistický kostel na Pražském Předměstí v Hradci Králové byl postaven v letech 1928–32 podle projektu Bohumila Slámy. Vytváří západní čelo jedné z hlavních tříd prvorepublikové části města.

Kostel Nalezení sv. Štěpána v Černilově stojí u hřbitova při severovýchodním okraji protáhlé obce. Barokní kostel vystavěn v letech 1752-1756 na místě starší stavby. Nyní děkanský s pravidelnými bohoslužbami, farnost administrována ex currendo z Třebechovic pod Orebem.

Farní barokní kostel Narození Panny Marie v Dašicích s pravidelnými bohoslužbami pochází z let 1677-1707, vysvěcen r. 1709. Farnost administrována ze Sezemic. Kostel je zapsán v seznamu kulturních památek ČR od r. 1958.

Gotický, barokně upravovaný kostel, využívaný v 13.–15. století klášterem cisterciaček. Neobvyklá jednolodní dispozice se dvěma bočními kaplemi.

V letech 1600–1602 nechal rytíř Heřman Varlich z Bubna postavit kostel s dřevěnou zvonicí. Po smrti zde byl také pohřben a dodnes je zde jeho náhrobek. V 2. pol. 19. století, zřejmě v letech 1864-1866, byl kostel novogoticky přestavěn do současné podoby. Donátory stavby byli Bubnové.

Renesanční zámecký kostel z roku 1567 funkčně nahradil hradní kapli sv. Ondřeje. Sloužil jako pohřebiště Trčků z Lípy. Barokní přestavbu provedl kolem roku 1716 zřejmě G. B. Alliprandi, z té doby i většina vnitřního zařízení. Dnes hlavní svatyně města.

Klasicistní kostel sv. Trojice ve Všestarech stojí od r. 1842 na místě bývalého kostela z r. 1415, z něhož se zachovala věž s cimbuřím a zděnou helmicí a pozdně gotický portál. Věž nestojí v čele stavby, ale z boku uprostřed a je nejzajímavější částí kostela.

Filiální kostel v Praskačce postaven původně pozdně barokně r. 1748, zásadně upraven novoklasicistně r. 1848 do současné podoby. Vnitřní zařízení vesměs novorenesanční, oltářní obrazy z 2. poloviny 19. stol.

Na místě dřevěného kostelíka, doloženého poprvé roku 1359, byl počátkem 17. století postaven renesanční zděný. Důkladná přestavba (novostavba?) roku 1810 mu dala současnou podobu. Před rokem 1980 odsvěcen, dnes výstavní a koncertní síň. Okolní bývalý hřbitov s četnými dochovanými náhrobky.

Raně gotický kostel, doložený poprvé 1349 jako farní. Barokní úprava v polovině 18. století (loď, západní fasáda). V presbytáři gotické malby, převážně barokní vnitřní zařízení.