Turistické cíle v okolí obce Velká Bukovina

Bývalá kovárna je památkově chráněná patrová roubená stavba pocházející z r. 1800. Je hodnotným dokladem venkovské stavby z přelomu 18. a 19. stol. Na pavlači se nachází dřevěná plastika sv. Mikuláše a před budovou stojí pískovcová socha Korunovace Panny Marie.

Cesta naděje a utrpení člověka, obecně zvaná Křížová cesta 21. století, je areál se sochařskými díly 15 soudobých autorů, vzniklý r. 2008 podle projektu akad. sochaře Vladimíra Preclíka. Nachází u obce Stanovice na kilometrovém pruhu louky mezi lesem a železniční tratí z Jaroměře do Staré Paky.

František Antonín Špork budoval od r.1695 lázeňské středisko. V l.1707–1717 postaven špitál s kostelem, kryptou, klášterem Milosrdných bratří a lékárnou. Sochařská výzdoba od barokního sochaře Matyáše Bernarda Brauna. Koncem 18.st. přestavba špitálu.

Fara postavená v r. 1731, pravděpodobně na místě starší farní budovy. Od počátku 19. století sloužila za obydlí duchovním ve výslužbě. Od r. 1948 do r. 1974 sloužila k soc. bydlení. V l. 1975–92 muzeum, dnes patří farnímu úřadu.

Tvrz vznikla asi v pol.13.st. Pravděpodobně za třicetileté války, asi roku 1639, tvrz zanikla. V letech 1822–1826 byl z rozvalin zdiva postaven zájezdní hostinec a klášterní budova s kaplí. V l.1980-1983 odhaleny základy tvrze a dvou kamenných věží.

Malotřebešovská tvrz, jež byla vybudována z kamene o dvou patrech, byla poprvé zmíněna v r. 1571, ale již v průběhu 17. století začala být postupně likvidována a přestavována na poplužní dvůr, který se v zdevastovaném stavu dochoval dodnes.

V r. 1891 byl ustaven Spolek pro zvelebení poutního místa v Malých Svatoňovicích, který inicioval zřízení Mariánského sadu se souborem 7 zděných kapliček symbolizujících Sedm radostí Panny Marie. Výklenkové kaple byly postaveny v průběhu r. 1892.

Dobrušský mariánský sloup se sochou Panny Marie doložen v r. 1736, obklopen sochami svatých Jan Nepomuckého, Františka Xaverského, Floriána a Václava. Sochy z měkkého červeného pískovce začaly v min. stol. podléhat kyselým dešťům. Dnes nahrazeny kopiemi z umělého kamene. Objekt je volně přístupný.

Barokní zvonice v místě (snad s využitím zdiva) středověké brány městského opevnění ze 14. století. Nachází se v místech, kudy ve středověku procházela tzv. polská cesta. Přiléhá těsně ke kostelu sv. Mikuláše. Později doplněna městským znakem a sochou sv. Václava.

Městské opevnění dal vybudovat kolem r. 1500 Jan Černčický z Kácova. Místy až šestimetrové hradby byly doplněny pěti baštami se střílnami. Součástí byly věž Zázvorka a od r. 1532 pětiboká dělová bašta. Vstup do města byl možný dvěma branami, Krajskou (zbořena r. 1874) a Horskou (zbořena r. 1905).

Městské opevnění pochází asi ze 13.st. Na čtyřech místech stály městské brány chráněné věžemi. U řeky Labe byly hradby posíleny vodními příkopy. Jedinou dochovanou věží je Šindelářská věž. Zbytky městského opevnění najdeme i na dalších místech.

Nynější městský hřbitov byl založen r. 1888 a v r. 1893 na něm bylo zřízeno samostatné židovské oddělení. Vstupu vévodí kopie barokního díla Plačící žena, které vytvořil Matyáš Bernard Braun r. 1730 jako náhrobek své tchyně. Hřbitov je díky vysoce hodnotné výzdobě od r. 1958 kulturní památkou.