Turistické cíle v okolí obce Velký Třebešov

Jan Josef hrabě ze Šternberka v l.1699-1711 nechal postavit zámecký kostel Zjevení Páně. Za stavitele mylně považován Jan Santini, archivní průzkum prokázal autorství Kryštofa Dientzenhofera. Hodnotná barokní stavba, tvar mírně protáhlého osmiúhelníku. Od r.1996 Národní kulturní památka.

Bývalá kovárna je památkově chráněná patrová roubená stavba pocházející z r. 1800. Je hodnotným dokladem venkovské stavby z přelomu 18. a 19. stol. Na pavlači se nachází dřevěná plastika sv. Mikuláše a před budovou stojí pískovcová socha Korunovace Panny Marie.

Cesta naděje a utrpení člověka, obecně zvaná Křížová cesta 21. století, je areál se sochařskými díly 15 soudobých autorů, vzniklý r. 2008 podle projektu akad. sochaře Vladimíra Preclíka. Nachází u obce Stanovice na kilometrovém pruhu louky mezi lesem a železniční tratí z Jaroměře do Staré Paky.

František Antonín Špork budoval od r.1695 lázeňské středisko. V l.1707–1717 postaven špitál s kostelem, kryptou, klášterem Milosrdných bratří a lékárnou. Sochařská výzdoba od barokního sochaře Matyáše Bernarda Brauna. Koncem 18.st. přestavba špitálu.

Pozdně renesanční stavbu z roku 1602 nechal zbudovat Jan Rudolf Trčka z Lípy v západní části opočenského zámeckého parku podle vzoru letohrádku v pražské Stromovce. Současná podoba je výsledkem empirových úprav, provedených roku 1810.

Fara postavená v r. 1731, pravděpodobně na místě starší farní budovy. Od počátku 19. století sloužila za obydlí duchovním ve výslužbě. Od r. 1948 do r. 1974 sloužila k soc. bydlení. V l. 1975–92 muzeum, dnes patří farnímu úřadu.

Tvrz vznikla asi v pol.13.st. Pravděpodobně za třicetileté války, asi roku 1639, tvrz zanikla. V letech 1822–1826 byl z rozvalin zdiva postaven zájezdní hostinec a klášterní budova s kaplí. V l.1980-1983 odhaleny základy tvrze a dvou kamenných věží.

Malotřebešovská tvrz, jež byla vybudována z kamene o dvou patrech, byla poprvé zmíněna v r. 1571, ale již v průběhu 17. století začala být postupně likvidována a přestavována na poplužní dvůr, který se v zdevastovaném stavu dochoval dodnes.

Barokní sousoší z r. 1725, centrální socha Panny Marie s Ježíškem je připisována dílně Ferdinanda Brokoffa. Kromě mariánské sochy tvoří sousoší plastiky sv. Václava, sv. Zikmunda, sv. Prokopa a sv. Vojtěcha z červeného pískovce.

Dobrušský mariánský sloup se sochou Panny Marie doložen v r. 1736, obklopen sochami svatých Jan Nepomuckého, Františka Xaverského, Floriána a Václava. Sochy z měkkého červeného pískovce začaly v min. stol. podléhat kyselým dešťům. Dnes nahrazeny kopiemi z umělého kamene. Objekt je volně přístupný.

Mariánský sloup dal v letech 1714–18 vztyčit na novém opočenském náměstí Jeroným hrabě Colloredo-Wallsee. Autorem byl Giovanni Battista Bulla. Kromě titulní plastiky jsou na soklu umístěny sochy morových patronů svatých Františka Xaverského, Karla Boromejské, Rocha a Šebestiána.

Socha Panny Marie na vysokém sloupu s pseudokorintskou hlavicí pochází z roku 1695. Podstavec je zdoben reliéfy čtyř světců: sv. Rocha, sv. Jana Nepomuckého, sv. Sebastiána a sv. Rozálie. Od roku 1958 patří mariánský sloup mezi chráněné kulturní památky ČR.