Turistické cíle v okolí obce Broumov

Farní, pův. klášterní kostel vznikl jako dřevěný počátkem 13. stol. Pak nahrazen kamennou stavbou s vzácně dochovaným raně gotickým portálem. Upraven barokně na začátku 18. stol. asi za účasti Kiliána Ignáce Dienzenhofera a koncem 19. stol. znovu novogoticky. Užíván k pravidelným bohoslužbám.

Dřevěný kostel byl postaven pravděpodobně r. 1619. V r. 1649 jej opravili a přistavěli věž. V letech 1968-1970 byl chrám znovu opraven. Další rekonstrukce proběhla v letech 1991-1992 a v roce 2002.

Původně farní kostel Narození Panny Marie z pol. 13. stol., barokně přestavěn v l. 1712–14, r. 1787 zrušen, 1792 částečně zbořen a přestavěn na hřbitovní kapli. Ve zvonici dva zvony z 15. stol.

Novogotický kostel Navštívení P. Marie ve Velkém Poříčí byl postaven ze sbírek a darů v letech 1906-1910, jeho vnitřní zařízení pochází z doby výstavby. Fara přistavěna r. 1927. Farnost v současnosti administrována ex currendo z farnosti Hronov.

Původně gotický kostel, podle nedoložených údajů, pochází z roku 1384, přesný rok stavby však není znám. Na konci 16. stol. renesančně přestavěn. Vedle kostela se nachází budova fary, která je v současné době již značně zchátralá.

Masivní zříceniny barokního kostela postaveného r. 1667, následně zrušeného za josefínských reforem r. 1786 uprostřed zalesněné homole poblíž Adršpašského skalního města.

Původně evangelický kostelík byl postaven v novogotickém slohu v l. 1883-1884 z iniciativy Dr. Hermana Brehmera s podporou Dr. Theodora Römplera. Po odsunu německého obyvatelstva r. 1945 se kostelík stal římskokatolickým a dne 29. června 1997 byl Tadeuszem Rybakem povýšen na farní.

Novogotický poutní kostel Panny Marie Pomocné u Vernéřovické studánky byl postaven v letech 1892–1904. Zchátralý kostel stojí uprostřed ještě zchátralejšího poutního areálu. Budova kostela je dnes v soukromých rukou a prochází opravou.

Poutní kostel Panny Marie Pomocné na Kamenci, s dřevěnou poustevnou, byl postaven v letech 1754 až 1763 stavitelem Boh. Kühnem. Zařízení je barokní. Hlavní oltář zobrazuje P.Marii, doplňují dva boční oltáře.

Barokní kostel z let 1724 - 1728, autorem K. Dienzehofer. Jedná se o stavbu z lomového kamene obrácenou k západu a s eliptickou lodí s osmi pilíři. Při východní straně kruchta se dvěma točitými schodišti a hranolovou věží zakončenou osmibokou bání.

Na místě kostela stával dřevěný protestantský kostel. R.1724 byl zbourán a v letech 1725–1727 podle plánů Kiliána Ignáce Dientzenhofera postaven kostel nový. Nejcennější památkou otovického kostela je oltář v jižní střední kapli.

Kostel sv. Jakuba Většího vystavěn na místě původního dřevěného kostelíčku v letech 1720-1723 pravděpodobně podle plánů Kryštofa Dientzenhofera. Barokní stavba vystavěna na protáhlém osmibokém půdorysu z omítaného kamene.