Turistické cíle v okolí obce Broumov

nebo vyberte

Broumov

Královéhradecký kraj,  Náchod  (NA)
Nalezeno celkem 135 záznamů, 9 / 12 stran, vyhledáno za 0.24 sec
 Ruprechtický Špičák
880.0 m. n.m.
věž - rozhledna, zachovalý, volně přístupno, Královéhradecký kraj, Ruprechtice
Kovová rozhledna na nejvyšším vrcholu Javořích hor ve výšce 880 m. V provozu od 1. září 2002. Rozhledna je celoročně volně přístupná. Výhledem na panorama Broumovska, Krkonoše, Javoří hory, polské Soví hory a Orlické hory.
 Růžencová zahrada
382.0 m. n.m.
ostatní, zachovalý, volně přístupno, Královéhradecký kraj, Hronov
Růžencová zahrada v Hronově vznikla roku 2018 úpravou bývalého hřbitova za farním kostelem Všech svatých. Nově byla osazena dvaceti růžencovými zastaveními s obrazy Evy Skořepové-Radové z České Skalice v kovaných rámech.
 Samaritánka
Ždár nad Metují
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Královéhradecký kraj
Pískovcový reliéf z roku 1856, jehož autorem je kameník Celestýn Šolc ze Žďáru nad Metují. Znázorňuje Krista se ženou u studny. Stojí nad stejnojmenným pramenem, ze kterého byl v polovině 19. stol. veden obecní vodovod.
 sanatorium Grunwald
560.0 m. n.m.
Sokołowsko
ostatní - palác, dům, chátrající, nepřístupno, Polsko, dolnośląskie
Sanatorium založil r. 1853 Dr. Hermann Brehmer k léčbě plicních chorob. Největší slávy dosáhlo na konci 19. století. Úpadek začal po II. světové válce. Zkázu zchátralého areálu dokončil r. 2005 žhář, který jej dvakrát podpálil. Do budoucna se plánuje celková rekonstrukce areálu.
 Sarny
Ścinawka Górna
zámek - původní tvrz, zachovalý, příležitostně, Polsko, dolnośląskie
Renesanční zámek postaven kolem roku 1590. Poškozen byl za třicetileté války, po válce byl konfiskován. Hospodářské budovy nechali přistavět pánové z Götzen, areál byl přestavěn ve druhé polovině 18. století. Od II. světové války zámek chátrá.
 Ścinawka Średnia
Kapitanowo, Mittelsteine
zámek - původní tvrz, chátrající, příležitostně, Polsko, dolnośląskie
Renesanční zámek, přestavěný v 16. století z obranné věže o století starší. Zakladatelem tvrze byl Thammon von Zeschau. Další přestavby 1660 a 1730. Zchátralý objekt je součástí hospodářského dvora.
 Selendrův sloup
440.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Královéhradecký kraj, Police nad Metují
Pozdně renesanční sloup z roku 1617, spojovaný se jménem broumovského opata Wolfganga Selendra. Do roku 1717 stával na náměstí, poté byl přenesen na prostranství před klášterem. Nedávno byl důkladně restaurován.
 Skalákova studánka
438.0 m. n.m.
voda - studánka, pramen, zachovalý, volně přístupno, Královéhradecký kraj, Rokytník
Pramen pitné vody v údolí Zbečnického potoka na Hronovsku, který v době epidemie cholery roku 1832 získal mezi lidem pověst léčivého. Název studánka získala podle díla Aloise Jiráska „Skaláci“.
 Skály
hrad, zřícenina, volně přístupno, Královéhradecký kraj, Teplice nad Metují
Zřícenina hradu založeného ve 13. století Matějem Salavou z Lípy. Pobořen kolem roku 1447. Po několika letech obnoven, ale v 17. stol. rozbořen a materiál použit na stavbu hospodářských stavení zámku.
 Skály
Bischofstein
zámek - původní tvrz, zachovalý, příležitostně, Královéhradecký kraj, Skály
Zámek byl postaven v 16. stol. Roku 1662 jej koupil biskup Matouš Sobek z Bilenberka a až do 20. stol. sloužil k letním pobytům biskupů a kanovníků. Po roce 1950 byla budova upravena na Muzeum A. Jiráska.
 skanzen Pstrążna
510.0 m. n.m.
muzeum lidové kultury Sudetských vrchů, Pstrążna, Kudowa-Zdrój
ostatní, zachovalý, v návštěvních hodinách, Polsko, dolnośląskie
Skanzen seznamující s lidovými stavbami a zvyky obyvatel sudetských pohoří zahrnující 17 historických objektů byl otevřen v r. 1984. Hlavní stavbou skanzenu je zděná historická kovárna z r. 1856. Další stavby pocházejí z 18.-19. století.
 sloup se sochou Panny Marie Immaculaty
435.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Královéhradecký kraj, Stárkov
Barokní sloup se sochou Panny Marie Immaculaty ve Stárkově pochází z r. 1726 a je zřejmě dílem Josefa Antona Schreyera z Fořtu. Od r. 1958 je kulturní památkou.