Turistické cíle v okolí obce Vižňov

Hrad zmiňovaný v pol. 14. stol. pravděpodobně založil koncem 13. stol. k ochraně důležitých obchodních cest svídnicko-javorský kníže Boleslav I. Od r. 1392 patřilo území České koruně. V r. 1427 hrad zřejmě zničilo husitské vojsko a poté již nebyl obnoven.

Vodní mlýn Dřevíček byl vybudován v r. 1919 na místě staršího dřevěného mlýna. V jeho interiéru se nachází dochované funkční zařízení z let 1920-1940. Dnes je kulturní památkou a slouží jako muzeum mlynářství.

Muzeum bratří Čapků a infocentrum jsou umístěny v objektu bývalých lázní. Součástí je i byt MUDr. Ant. Čapka a Karlův rodný pokoj. Na objektu je pamětní deska a busta Karla Čapka od sochaře Karla Dvořáka z r. 1946.

Muzeum bylo otevřeno v r. 2006. Spatřit zde můžete stavebnici od nejstarší z r. 1920 až po současnou nebo kolejiště s vláčky Merkur „O“. Nejpoutavějším exponátem je obrovité Ocelové město postavené Jiřím Mládkem, inspirované románem Julese Verna.

Budova postavená 1873-1875 na trati spojující Prusko s Rakousko-Uherskem. Od roku 1948 využívána i jako divadlo. Po požáru v roce 1966 divadlo znovu opraveno a opětovně otevřeno r. 1971. Jediné divadlo na nádraží v Evropě.

Hrad vznikl zřejmě na přelomu 13.-14. stol. k ochraně hranic. V r. 1392 hrad a celé svídnicko-javorské knížectví připadlo Koruně České. Později patřil s krátkými přestávkami Četrycům. Byl několikrát neúspěšně obléhán. Vyhořel po zásahu bleskem r. 1581.

Pískovcový klasicistní obelisk z roku 1806 jako zcela netypické sochařské dílo nechal postavit Anton Knittel. Původně byl obklopen čtyřmi sochami čtyř ročních období. Památkově chráněn od r. 1958.

Stolová hora s výškou 700 m tvořená svrchněturonskými až coniackými pískovci. Je rozdělena na Horní a Dolní labyrint. V obou částech je řada bizarních skalních útvarů a horolezeckých terénů. Roku 1956 byla Ostaš vyhlášena přírodní rezervací.

Vojenský hřbitov je areál umístěný na návrší nad obcí Martínkovice proti kostelu. Památkově chráněný areál sestává ze samotného pohřebiště, kamenné mohyly ruských a srbských vojáků a kamenného "Památníku obětem pochodu smrti". Kulturní památka od r. 1958.

Pískovcový kříž z roku 1827, v horní části doplněn o moderní kovový křížek (pravděpodobně z roku 2003). Stojí na významném bodu staré poutní cesty do Vambeřic.

Jeden z pěchotních srubů postavený jako součást místního pohraničního opevnění. Byl vybetonován v srpnu 1938, ale vzhledem k následné mobilizaci nedokončen. Od r. 1999 postupně rekonstruován, posléze dovybaven dobovou technikou a zprovozněn jako vojenské muzeum.

Pilíř s reliéfem 14 svatých pomocníků vytvořil r. 1886 sochař Johann Watzek na objednávku Genovefy, vdovy po sedlákovi F. Treutlerovi. Památka postupně velmi zchátrala. V l. 2011-2012 byla obcí zadána její rekonstrukce (BcA Pavla Szabová), a dne 28.9.2012 bylo opravené památce slavnostně požehnáno.