Turistické cíle v okolí obce Šonov

Městský pivovar vedený městským sládkem byl v Broumově založen v 16. století. V letech 1866–1867 byl zmodernizován. Maximální výroba v letech 1910–11. V roce 1943 ukončena výroba.

Hradby vybudované v letech 1357 – 1359. Kromě fragmentů hradební zdi se zachovaly zbytky hradební věže chránící fortny na východní i západní straně.

Původní tvrz v letech 1728-38 přestavěna na barokní zámek. V r.1922 stal soukromým zemědělským statkem a po 2.sv.válce využíván k zemědělským účelům. Rekonstrukcí v 70. letech navrácena původní podoba.

Muzeum bylo otevřeno v r. 2006. Spatřit zde můžete stavebnici od nejstarší z r. 1920 až po současnou nebo kolejiště s vláčky Merkur „O“. Nejpoutavějším exponátem je obrovité Ocelové město postavené Jiřím Mládkem, inspirované románem Julese Verna.

Kovová rozhledna Na Větrné horce o výšce 18,5 m byla vybudována z iniciativy obce Vysoká Srbská v letech 2019-2020. Je volně přístupná veřejnosti.

Budova postavená 1873-1875 na trati spojující Prusko s Rakousko-Uherskem. Od roku 1948 využívána i jako divadlo. Po požáru v roce 1966 divadlo znovu opraveno a opětovně otevřeno r. 1971. Jediné divadlo na nádraží v Evropě.

Stolová hora s výškou 700 m tvořená svrchněturonskými až coniackými pískovci. Je rozdělena na Horní a Dolní labyrint. V obou částech je řada bizarních skalních útvarů a horolezeckých terénů. Roku 1956 byla Ostaš vyhlášena přírodní rezervací.

Pískovcový kříž z roku 1827, v horní části doplněn o moderní kovový křížek (pravděpodobně z roku 2003). Stojí na významném bodu staré poutní cesty do Vambeřic.

Pilíř s reliéfem 14 svatých pomocníků vytvořil r. 1886 sochař Johann Watzek na objednávku Genovefy, vdovy po sedlákovi F. Treutlerovi. Památka postupně velmi zchátrala. V l. 2011-2012 byla obcí zadána její rekonstrukce (BcA Pavla Szabová), a dne 28.9.2012 bylo opravené památce slavnostně požehnáno.

Mlýn byl postaven v r. 1708 benediktinským klášterem. V r. 1767 jej získal Melichar Klíma a r. 1854 ho koupil od František Richtera mlynář František Freiwald. V r. 1867 ho získal Josef Pelly a poté Josef Beran, který zde byl mlynářem do r. 1950, kdy provoz mlýna skončil.

Pravoslavný chrám byl postaven v l. 1900–1901 s požehnáním petrohradského metropolity Palladiuse. Dne 3.9.1901 slavnostně vysvěcen. Věřícím sloužil do konce 30. let 20. stol. a poté chátral. Od r. 1996 je znovu v majetku pravoslavné církve. Dne 5.4.1997 byl znovu vysvěcen.

Současná barokní radnice s osmibokou věží ve stylu tudorovské gotiky je třetí polickou radnicí. Stavba podle plánů K. I. Dientzenhofera byla dokončena r. 1740.