Turistické cíle v okolí obce Hlavňov

Zřícenina skalního hradu. Doba založení není známa. Hrad se spojuje s pány erbu třmene. Prvně je zmiňován v Majestas Carolina. Držitel byl snad Tas z Vízmburka. R. 1372 v držení Wickmana. Dobyt husity a r. 1447 zbořen.

V r.1505 za Jiřího Straky z Nedabylic se prvně uvádí tvrz. R.1683 přistavěno dřevěné patro s dřevěnou věžičkou. V l.1789–1791 sňata dřevěná část i s věžičkou a tvrz adaptována na faru. R.1975 tvrz zrekonstruována. Nyní v majetku obce Studnice.

Barok. zám. z r. 1664 vystavěn Zikmundem Schmiedel ze Schmieden. Nová kaple a plastiky z Kuksu po r. 1749, za Adama Straky z Nedabylic. R. 1775 za selské bouře vypleněn. V r. 1888 za Bedřicha Faltyse rozšířena zahrada. Po r. 1945 domov důchodců.

Renezanční zámek vystavěn r. 1599 Václavem Bohdaneckým z Hodkova. Od 1. světové války slouží jako radnice.

Kamenný mezník z r. 1732 na hřebenu Javořích hor označuje místo styku hranic tří historických území. Kolem prochází modrá značka z Janoviček do Broumova.

Barokní vodní mlýn z r. 1772, dostaven r. 1776, v r. 1793 doložen dnešní název. Obytný objekt si uchoval zdobný barokní štít, v nice nad římsou je pískovcová soška sv. Floriána.

Velká Hejšovina (polsky Wielki Szczeliniec) leží v Polsku asi 2 kilometry od českých hranic u města Karłów. Koncem 18. století se stal Szczeliniec turistickou atrakcí. V roce 1846 byla na vrcholu vybudována turistická chata v tyrolském stylu.

Hrad z 2. poloviny 13. století, r. 1447 odkoupen a zbořen Slezany. Znovuzrozen v r. 1972 při archeologickém výzkumu, během kterého získal označení České Pompeje. V současnosti je hrad spravován Sdružením pro Vízmburk a je přístupný veřejnosti.

Téměř zaniklý hrad připomínaný r. 1366 jako maj. břevnovského opata. Prodán Janovi Kdulincovi z Ostroměře. R. 1390 opět maj. břevn. opata a propůjčen Kunešovi z Pravětic. R. 1406 v drž. Stradala ze Žďáru a Vysoké Srbské. Zničen husity roku 1422.

Kovová rozhledna s točitým schodištěm byla postavena v roce 2020 na místě původní z roku 1967 na den přesně po 53 letech. Rozhledna byla postavena z veřejné sbírky. Je zde vynikající kruhový rozhled na Krkonoše, Broumovskou vrchovinu, Javoří hory i Adršpašsko - teplické skály.

Zřícenina tzv. zámečku Friedenstein, postaveného někdy na přelomu 19. a 20. stol., stojí ve svahu kuželové hory. Objekt sloužil jako přístřešek pro návštěvníky ze sanatoria v nedalekém Sokołowsku, kteří v rámci lázeňské léčby putovali po horských stezkách.

První zmínka o tvrzi je až z r. 1422, kdy byla majetkem Hanuše z Adršpachu. Záviš z Adršpachu je zmiňován v rozmezí let 1414-1439 "seděním na Zbečníku". V majetku této rodiny je až do přelomu 15. a 16. století. Následně je Zbečník připojen k panství Náchod a tvrz pravděpodobně požárem zaniká.