Turistické cíle v okolí obce Slavíkov

Farní, pův. klášterní kostel vznikl jako dřevěný počátkem 13. stol. Pak nahrazen kamennou stavbou s vzácně dochovaným raně gotickým portálem. Upraven barokně na začátku 18. stol. asi za účasti Kiliána Ignáce Dienzenhofera a koncem 19. stol. znovu novogoticky. Užíván k pravidelným bohoslužbám.

Stavba barokního kostela dokončena roku 1725. Kostelní věž postavena již roku 1715. Kostel až do roku 1891 obklopoval hřbitov. Deska ve zdi bývalého hřbitova připomíná hrob rakouských a pruských vojáků padlých ve válce roku 1866.

Původně farní kostel Narození Panny Marie z pol. 13. stol., barokně přestavěn v l. 1712–14, r. 1787 zrušen, 1792 částečně zbořen a přestavěn na hřbitovní kapli. Ve zvonici dva zvony z 15. stol.

Novorománský kostelík Navštívení Panny Marie z r. 1901 stojí v centru obce Dolany a je v jejím vlastnictví. Pro své drobné rozměry často označován za kapli. Církevně v působnosti farnosti Jaroměř bez pravidelných bohoslužeb.

Novogotický kostel Navštívení P. Marie ve Velkém Poříčí byl postaven ze sbírek a darů v letech 1906-1910, jeho vnitřní zařízení pochází z doby výstavby. Fara přistavěna r. 1927. Farnost v současnosti administrována ex currendo z farnosti Hronov.

Kostel byl postaven v l.1513–1523 za Jana Černčického z Kácova. R. 1526 vyhořel, poté opraven. Přestavěn v r. 1534 za Vojtěcha z Pernštejna a r. 1540 za Jana z Pernštejna. R. 1556 prodloužen. Opakovaně upravován a obnovován v 19. a 20. stol. Vnitřní zařízení ze 17.–18. stol. Kulturní památka ČR.

Poutní kostel Panny Marie Pomocné na Kamenci, s dřevěnou poustevnou, byl postaven v letech 1754 až 1763 stavitelem Boh. Kühnem. Zařízení je barokní. Hlavní oltář zobrazuje P.Marii, doplňují dva boční oltáře.

Poutní kostel Panny Marie Sedmiradostné postaven jako barokní v letech 1733-1734 s dřevěnou lodí. Při empírové přestavbě v letech 1830-1832 postavena loď zděná. Vnitřní vybavení a výmalba vesměs z 19. stol. Malby radostí Mariiných kromě jedné od Ludvíka Nejedlého z r. 1899.

První zmínka o kostele, pravděpodobně dřevěném, je z r. 1356. R. 1681 vystavěn kostel nový a v l. 1784 – 1799 proběhla jeho přestavba. Poslední přestavba kostela roku 1866, kdy dostal současnou pseudorománskou podobu.

Kostel sv. Jakuba staršího v Černčicích je gotického původu z 1. poloviny 14. stol., později přestavován a upravován do dnešní podoby. Nyní filiální ve farnosti Bohuslavice nad Metují s pravidelnými sobotními bohoslužbami. Jako součást areálu zapsán mezi kulturní památky od r. 1958.

Na místě původního gotického kostela v letech 1744 – 1754 postaven nový kostel v barokním slohu, podle plánů K. I. Dientzenhofera měly být po stranách kostela vystavěny dvě věže, realizována byla stavba pouze jedné.

Původní gotický kostel sv. Jakuba Většího pochází asi ze 13. století. Dvakrát zničen požáry. Obnoven v l. 1627–29 a v l. 1698–05 přestavěn v barokním stylu. Před kostelem stojí barokní mariánský sloup z roku 1724.