Turistické cíle v okolí obce Sendraž

Kovová rozhledna s dřevěným zábradlím o výšce 26 m byla u skiareálu na Feistově kopci zpřístupněna v červenci 2020. Je bezplatně přístupná po 140 schodech v období duben-říjen, v zimě z bezpečnostních důvodů uzavřena.

Nepatrné relikty vojenské strážnice vystavěné r. 1790 při Rak.-Prus. hranici. Zaniká již v 18. stol., kdy se stává oblíbeným turistickým cílem. Výborný výhled severně na Szczelinec Welki – „Velkou Hejšovinu“, nejatraktivnější část Stolových hor.

Zřícenina hradu z počátku 14. století. Hrad opuštěn v 16. století, vojensky využit za 30leté války. Nevelký hrad s mohutnou obvodovou hradbou, zbytky paláce a torzem unikátní enormně velké okrouhlé věže. V předpolí zbytky raně barokních bastionů.

Zbytky zaniklého gotického hradu postaveného snad pány ze Žampachu. Nevelký a ne zcela dokončený hrad byl již na počátku 15. století opuštěn pány z Častolovic a po ztrátě rezidenční funkce rychle chátral.

Stopy hradu neznámého původu i doby založení nad soutokem Hluckého a Bažinského potoka u osady Hluky. Dispozici hradu vévodí homolovitý pahorek, možné místo, kde stála věž. Pod ním nevelká plošinka, kde by mohl být palác.

Zřícenina hradu postaveného ve 13. stol. jako panství rodu Panewitzů. Poprvé dobyt husity. V 16. století sloužil jako sídlo loupežníků, byl dobyt a zbořen. Od té doby ve zříceninách.

Zbytky tvrze, připomínané v polovině 14. stol. a naposledy uváděné r. 1406. Zanikla pravděpodobně požárem. Tvrziště je z jihu porušeno těžbou kamene.

Opevnění na vrchu Homolka nad Starým Náchodem. Jádro opevnění mělo rozměry 42 x 26 m, chráněno mohutným valem, vysokým 3 m a širokým téměř 9 m. Stopy v terénu dodnes jasně zřetelné. Středověký původ nebyl prokázán, patrně jde o zbytek opevnění z období sedmileté války (1756 - 1763).

Na druhém červenokosteleckém hřbitově v bývalé zahradě kupce Vacka ponechán symbolický hrob Viktorky, postavy z Babičky Boženy Němcové, pravým jménem Viktorky Židové.

Tvrz založil v druhé pol. 13. stol. Hron z Náchoda. První písemná zmínka r. 1422. Za husitských válek se jí zmocnil Jan Kolda ze Žampachu. Poslední zmínky z r. 1462. Kolem r. 1500 se z ní stává svobodný dvůr, který na jejím místě stojí dodnes.

Hronovský Husův sbor byl vybudován v letech 1923-1924 pro nově založenou Církev československou podle plánů hronovského stavitele Bohumila Kubečka. Slavnostně otevřen byl 2. srpna 1924.

Jiráskovo divadlo bylo postaveno roku 1930 v neoklasicistním stylu architektem J. Freiwaldem. Najdeme zde Velký divadelní sál, Malý sál využívaný k pořádání výstav, Jiráskovo muzeum a v přístavbě z roku 1999 nový víceúčelový sál Josefa Čapka.