Turistické cíle v okolí obce Dobrošov

Vodní plocha Třebešovského rybníka vznikla na Válovickém potoce nejspíše spolu se sousední tvrzí v Malém Třebešově, tedy v 16. století. Není však vyloučeno, že se zde mohla nacházet ještě před jejím vybudováním.

Středověká tvrz Turyň vznikla ve 14. stol., prvně doložena r. 1369. V 16. stol. opuštěna. Na přelomu 18. a 19. stol. její zbytky rozebrány, tvrziště změněno na sad a louky, v sousedství postaven osamocený statek č. p. 1. Terénní pozůstatky od r. 1987 v seznamu kulturních památek.

Úřední dům byl postaven v 17. století jako západní čelo areálu pivovaru. Několikeré přestavby mu daly dnešní vnější pozdně barokní vzhled. Po roce 1850 sídlo okresního soudu, po roce 1945 v majetku města. Nedokončená rekonstrukce na hotel zničila řadu autentických detailů interieru. Dnes prázdný.

Kovová rozhledna s dřevěným opláštěním byla na Velké Deštné postavena v r. 2019 podle návrhu brněnských architektů Lukáše Svobody a Tomáše Juráka. Vyhlídková plošina ve výši 17,5 m je od 26. 10. 2019 celoročně (z bezpečnostních důvodů mimo období s nepříznivými podmínkami)volně přístupná po 96 schodech.

Velká Hejšovina (polsky Wielki Szczeliniec) leží v Polsku asi 2 kilometry od českých hranic u města Karłów. Koncem 18. století se stal Szczeliniec turistickou atrakcí. V roce 1846 byla na vrcholu vybudována turistická chata v tyrolském stylu.

Téměř zaniklá tvrz, postavena patrně ve 13. stol. vladykou Bartolomějem Svatoněm. Svatoňovice se prvně zmiňují r. 1357, od kdy zde sídlil Albert ze Skalice a to do r. 1386, kdy byly připojeny k Vízmburku. Tvrz poté zanikla a na jejím místě vyrostl statek. Pod statkem jsou dochovány gotické sklepy.

Tvrz Jana Chvalkovského z pol. 16. stol. R. 1611 ji prodává Jan ml. Dobřenský z Dobřenic Markvartu Stánovskému ze Sovojovic, ten r. 1613 Albrechtu Václavu Smiřickému, poté obdélná křížově a valeně klenutá budova využívána jako hospodářská budova, od r. 1827 jako hostinec, později soukromé obydlí.

Hrad nad soutokem Metuje a Rozkoše stál dle archeologických nálezů už v 13. stol. R. 1370 se uvádí Dluhomil z Veselice. V l. 1371–1372 se zmiňují bratři Mladota, Jan či Ješek, Petr a Jindřich z Veselice. Koncem 15. stol. se zboží rozděluje na dvě části a hrad důsledkem toho zaniká.

Hrad z 2. poloviny 13. století, r. 1447 odkoupen a zbořen Slezany. Znovuzrozen v r. 1972 při archeologickém výzkumu, během kterého získal označení České Pompeje. V současnosti je hrad spravován Sdružením pro Vízmburk a je přístupný veřejnosti.

Muzeum bylo založeno r. 1924, slavnostně otevřeno 19.7.1931 z iniciativy místních spolků a organizací. Od r. 1984 sídlí v býv. rabínském domě na Šubertově nám. Muzeum má několik stálých expozic, v rodném domku F. V. Heka, na radniční věži, v domě na Šubertově nám. a řadu sezónních.

Téměř zaniklý hrad připomínaný r. 1366 jako maj. břevnovského opata. Prodán Janovi Kdulincovi z Ostroměře. R. 1390 opět maj. břevn. opata a propůjčen Kunešovi z Pravětic. R. 1406 v drž. Stradala ze Žďáru a Vysoké Srbské. Zničen husity roku 1422.

Přehrada Rozkoš byla postavena v letech 1951–69 a je významnou rekreační oblastí východních Čech. Rozlohou přes tisíc hektarů patří do první desítky největších vodních ploch v ČR.