Turistické cíle v okolí obce Cerekvice nad Bystřicí

Původně farní kostel z l. 1690-91 postavený stavitelem K. Labuškou s obdélnou lodí a pravoúhlým závěrem, obdélnou sakristii od severu a hranolovou věží od západu.. Raritou jsou dvě dělostřelecké koule ve fasádě věže (z bitvy r. 1866). Po bitvě věž opravena a snížena. Okolo starý zrušený hřbitov.

Kostel ve Velkém Vřešťově býval farním již v dobách, kdy království Českému vládli Lucemburkové, aby po třicetileté válce ztratil svého faráře a stal se pouhou filiálkou, z níž se v roce 1850 stala lokálie a o 6 let později samostatná fara.

Jan Josef hrabě ze Šternberka v l.1699-1711 nechal postavit zámecký kostel Zjevení Páně. Za stavitele mylně považován Jan Santini, archivní průzkum prokázal autorství Kryštofa Dientzenhofera. Hodnotná barokní stavba, tvar mírně protáhlého osmiúhelníku. Od r.1996 Národní kulturní památka.

Gotický dřevěný kostel nahradil r. 1719 barokní přibližně orientovaný kostel o půdorysu eliptické rotundy s hranolovou věží na západě post. Janem Adamem Zárubou z Hustířan. Na konci 18. stol. upravován klasicistně, propojen chodbou se zámkem. V pol. 19. st. opravován (klenba, střecha věže).

Kostel z poloviny 13. století, přestavěn Bartolomějem z Valdštejna na počátku 17. století. Roku 1899 opraven po požáru A. Cechnerem do dnešní podoby.

Kamenný kříž z roku 1883 s přilehlou cihlovou zvoničkou stojící na rozcestí. Oba objekty zrenovovány v roce 2016 kameníkem R. Kedroněm z Hořic v Podkrkonoší.

Cesta naděje a utrpení člověka, obecně zvaná Křížová cesta 21. století, je areál se sochařskými díly 15 soudobých autorů, vzniklý r. 2008 podle projektu akad. sochaře Vladimíra Preclíka. Nachází u obce Stanovice na kilometrovém pruhu louky mezi lesem a železniční tratí z Jaroměře do Staré Paky.

František Antonín Špork budoval od r.1695 lázeňské středisko. V l.1707–1717 postaven špitál s kostelem, kryptou, klášterem Milosrdných bratří a lékárnou. Sochařská výzdoba od barokního sochaře Matyáše Bernarda Brauna. Koncem 18.st. přestavba špitálu.

Chátrající zámek v sousedství bývalého JZD v centru vsi. V místě byla od 15. století tvrz, která zpustla v 16. a opět v 17. století. V 18. století zde vzniká pozdně barokní zámek. Dnes část zámku není obývána a chátrá.

Barokní zámek byl původně tvrzí, kterou přestavěl Jan Blažej Santini pro Bertholda Viléma z Valdštejna. V r. 1724 zámek dostavěn do dnešní podoby hrabětem Schaffgottschtem. R. 1945 se stal zámek majetkem státu. Dnes je v zámku internát zem. učiliště.

Vodní tvrziště ve vsi, na ostrůvku uprostřed rybníka. Jediný známý majitel je Mikeš Pertold z Libně (uváděný 1452-61). Dochovalo se vlastní tvrziště na ostrůvku, kde jde předpokládat jedinou věžovou stavbu a na severovýchodě val, který chránil břeh.

Základní kámen položen v r.1926. Projektant arch. František Blažek, realizoval arch. Jindřich Malina. Návrh sochařských prací Jan Vávra a Karel Lenhart, zrealizoval sochař Emanuel Malý. V r.1938 výstavba zastavena. Obnova pokračovala až po roce 1989.