Turistické cíle v okolí obce Olešná

První židovská komunita v Radnicích vznikla začátkem 16. století, pravděpodobně v souvislosti s vyhnáním Židů z Plzně v roce 1504. Pozdně barokní synagoga byla postavena v roce 1781. Od konce 2. světové války v ní byla autodílna. Od roku 1992 je zde ekocentrum Českého svazu ochránců přírody.

Václav Diviš Misseron z Lissonu r.1723 postavil barokní zámek. Koncem 60.let 20.stol. zámek adaptován a jeho barokní charakter zcela zlikvidován.

Tvrziště uprostřed rybníčku, bývalého vodního příkopu tvrze. Obec je poprvé uváděna r. 1393 v predikátu Mareše z Tihavy, vlastní tvrz však v písemných pramenech není doložena. Z tvrze se nic nedochovalo, na jejím místě stojí kaplička sv. Jana Nepomuckého.

Královský hrad z konce 14. stol., postavený na příkaz Václava IV., upraven renesančně a barokně. Opuštěn v 17. stol. Poslední majitel J. Colloredo-Mansfeld daroval zříceninu při 1. pozemkové reformě Klubu českých turistů.

Po zrušení vojenského újezdu Brdy r. 2015 se Tok, nejvyšší bod Brdské vrchoviny, nachází na katastrálním území obce Obecnice. Je dostupný pro pěší a cykloturisty po značených cestách. Od Obecnice je vzdálen asi 7 km.

Ocelová rozhledna (30 m, 470 m n. m.) byla postavena roku 2007 jako telekomunikační věž mobilního operátora, sloužící zároveň jako rozhledna. Z vyhlídkové plošiny ve výšce 20 m je vyhlídka na Cerhovice, Český kras, Plešivec nebo centrální Brdy. Rozhledna je volně přístupná.

Lovecký zámeček vybudován na konci 80. let 19. stol. knížetem Jeronýmem Colloredo-Mannsfeldem v duchu doznívajícího romantismu. Ve 30. letech 20. stol. hostil prezidenza T. G. Masaryka a později i Edvarda Beneše. Udržován ve velmi dobrém stavu.

Ves poprvé zmíněna r. 1333, kdy patří Janovi z Újezda. R. 1379 patří část jeho synovi Přibyslavu z Újezdce, další pak Zdislavu z Chotětína. Poč. 15. stol. byla ves připojena ke Zbirohu a tvrz, o jejíž existenci neexistují žádné zprávy, pravděpodobně zaniká. Dochovány jen nevýrazné terénní zbytky.

Zříceniny raně gotického hradu z doby kol. r. 1260 založeného Buzici, za Běškovců z Běškova r. 1346 obléhán. V 16. st. hrad rozšířen o druhý renesanční palác, již r. 1623 byl ale pustý. Dochována gotická věž, palác a mladší opevnění s předhradím.

Po původním předpokládaném sídle ve Veselé se nedochovali žádné jednoznačné stopy. Stalo se patrně součástí poplužního dvora v jehož východním a dnes již přestavěném křídle jsou pozůstatky považované za zbytky renesanční věžovité tvrze.

Mlýn holandského typu pochází zřejmě z konce 1. pol. 16. stol. Mlelo se tu ještě r. 1839, pak mlýn chátral až do r. 1936, kdy ho nový majitel adaptoval na obytné stavení. Z původního vybavení se v objektu dochovala pouze jedna lopatka a polovina mlýnského kamene.

Vznik hradu archeologicky doložen ve 13. stol., patrně souvisel s ochranou těžby železné rudy. Zanikl ve 14. stol. následkem požáru. Snad v souvislosti s vojenskou akcí Karla IV proti zdejším rožmberským državám r. 1352.