Turistické cíle v okolí obce Drahoraz

Husův sbor, modlitebna Církve československé husitské, byl v Novém Bydžově postaven r. 1926 podle plánů arch. J. Hurycha. Jde o pětitraktovou budovu s centrální hranolovou věží, v níž je umístěn vchod. Objekt stále slouží původnímu účelu.

Chátrající budova renes. tvrze postavené asi Janem ml. z Valdštejna mezi lety 1571–1574. Počátkem třicetileté války připojeno k Valdštejnovu velišskému panství, později přechází na rod Schliků. Po postavení zámku (1715–1717) tvrz sloužila pro ubytování úředníků velkostatku a státního statku.

Zámek na kopci nad obcí, postaven jako novostavba Františkem Josefem Šlikem r. 1715 - 1717. R. 1730 rozšířen o veřejnou zámeckou kapli sv. Antonína Paduánského a sv. Kříže. V r. 1827 - 1830 a 1911 provedeny stavební úpravy. Obklopen anglickým parkem.

Původní tvrz pocházela z r.1488. Na zámek přestavěna v r.1639. Další přestavba v r.1794 a znovu v r.1840. Pozdně renesanční a raně barokní podoba tehdy byla nahrazena klasicistní. Poslední přestavba proběhla koncem 20. a poč. 21. st.

Pozdně barokní kaple sv. Jana Nep. z r. 1767 je dílem arch. Anselma Luraga. Po celkové rekonstrukci v letech 2001-2004 nově vysvěcená kaple přešla do majetku obce. Opraveny byly i varhany z r. 1889. Nyní využívána ke kulturním a společenským účelům, církevně jen o květnových poutích.

Barokní kaplička z roku 1700 sv. Maří Magdaleny na čedičové vulkanické třetihorní kupě se vzácnými teplomilnými rostlinami. Výrazný krajinný prvek Jičínska.

Pozdně barokní kaple sv. Marka na hřbitově za Cholenicemi vystavěna r. 1776, po částečném zřícení r. 1871 rekonstruována r. 1891. Církevně nevyužívána. Od r. 1958 kulturní památka, výrazná dominanta krajiny.

Jezuitská kolej, součást rozsáhlého bloku jičínských jezuitských staveb. Budovaná od roku 1628. Ohledně autorství se vedou spory - může se jednat o projekt A. Spezzy, G. Pieroniho či G. B. Mariniho. V letech 1658 - 62 přistavěna ke koleji dvě křídla.

Klášter založen Albrechtem z Valdštejna podle projektu A. Spezzy z r. 1627, dokončen Pieronim r. 1655. Klášter zrušen Josefem II. r. 1782. V l. 1855-7 opraven a přebudován na trestnici. Za branou býval vodní příkop překlenutý kamenným mostem.

Tvrz byla založena někdy kolem roku r. 1400. V písemných pramenech starší zmínky o tvrzi chybí. V 17. stol. vlastnil Konecchlumí Vilém st. Konecchlumský, který byl r. 1621 popraven s dalšími českými pány za účast na stavovském povstání. V 18. stol. byla tvrz přestavěna na sýpku.

Zámek vybudovaný přestavbou z vodní tvrze z 15. stol. Od r. 1638 v majetku rodu Šliků. Nejprve upraven na trojkřídlou budovu s nádvořím a v 19. stol. Ervínem Šlikem nádvoří uzavřeno východním křídlem. Dnes školské zařízení. Okolo zámku rozsáhlý park.

Gotický hrad založený Benešem z Vartemberka před r. 1349, po r. 1370 radikálně přestavěn. R.1524 v držení Biberštejnů, renesanční přestavba. V 16. století za Lobkoviců nové hosp. budovy. Konec rezidenční funkce r. 1590 za Oldřicha Felixe z Lobkovic.