Turistické cíle v okolí obce Běchary

Terénní pozůstatky tvrziště ve vsi Kovač. První zmínka o vsi je z r. 1318. Až v r. 1397 se po vsi píše Bohumil Šatl z Kovače, avšak první zmínka o tvrzi je až z r.1530. V r. 1586 přestává být panským sídlem a pustne. V 19. stol. v pahorku tvrze byl zřízen sklep (mléčnice).

Raně barokní zámek byl postaven roku 1649. V letech 1659–1660 byl rozšířen o boční křídla. Kolem zámku je neupravovaný park s velkou sbírkou dřevin. Zámek prochází postupnou rekonstrukcí.

Terénní zbytky tvrze a vsi Kříženec zaniklé zřejmě v průběhu 15. století. První zmínka o vsi po pol. 11. stol., tvrz zřejmě ze 14. st., r. 1558 již pustá. Kostel ve vsi zbořen až r. 1719. Dochovány valy tvrze, kostel a ves připomíná kříž a dvě lípy.

Terénní náznaky tvrziště datovaného mezi 2. pol. 13. století a 1. pol. století 15. R. 1361 byly Karlem IV. uděleny v manství Janu Švábovi z Jikve, r. 1454 je uváděn dvůr Krňovice. Tvrz zřejmě zanikla v husitských válkách. Dochováno nezřetelné tvrziště v poli s náznakem průběhu valů.

Z hradu pánů Křineckých z Ronova ze 2. pol. 15. stol. se zachovalo mohutné zemní opevnění. Pozůstatky staveb zanikly při stavbě zámku po r. 1659, ten byl zbořen v r. 1891.

Barokní kaple Loreta byla postavená r. 1694 jako součást tzv. Mariánské zahrady, barokně komponované krajiny, kterou dal vytvořit hrabě František Josef Schlik. Kaple, vytvořená podle návrhu arch. Jana Baptisty Matheye, je ústřední stavbou této krajinářské kompozice a je oblíbeným poutním místem.

Patrné tvrziště ze 14. stol. východně od obce u rybníku Beran, který sloužil k obraně. V r.1377 se připomíná Zdeněk Lukovec z Mlékosrb, v letech 1432-1445 Pavel z Lukové. V letech 1472-1486 Havel ze Záchrašťan, k nimž je připojena. V r. 1528 je prodána Pernštejnům, připojením k Chlumci zaniká.

Pískovcový raně barokní mariánský sloup je umístěn přibližně uprostřed Valdštejnského náměstí. Pochází z roku 1702; sochy andělů z konce 18. století (1795); opraven v roce 1844. Dílo neznámého místního autora (snad J. Čapek). Památkově chráněný.

Zámek postavili v l. 1677 - 1679 jičínští jezuité v raně barokním slohu. Za Michala Karla Althana koncem 1. pol. 19. stol. byl klasicistně přestavěn. Dnešní podoba je z 2. pol. 19. stol., kdy byl přistaven partikus a stavba zvýšena o jedno patro. Od pol. 50. l. 20. stol. slouží jako domov důchodců.

Ves Milkovice je prvně zmiňována r. 1323, zanikla však během husitských válek. Později je tu již připomínán jen dvůr a od r. 1532 při něm tvrz. Po připojení Milkovic ke starohradskému panství však tvrz zanikla. Nyní tu je pouze moderní zemědělský provoz a rekreační domek na bývalém tvrzišti..

Mohyla připomínající rytíře Viléma staršího Konecchlumského z Konecchlumí popraveného po porážce stavovského povstání r. 1621 byla vybudována v letech 1902-1907 ve stráni Mlázovického Chlumu nad kostelem v obci Konecchlumí. 100. výročí postavení mohyly připomíná pamětní lípa.

Zbytky valů, příkopů a akropole tvrziště ze 14. století. Zdivo bylo použito na stavbu císařské silnice v roce 1813. V roce 1936 byl zde nalezen hrnec s českými denáry z 12. století.