Turistické cíle v okolí obce Údrnice

Původně gotický kostel ze 13. stol., barokně přestavěn pravděpodobně v letech 1674–1677. V r. 1792 upraven pozdně barokně. Jednolodní stavba obdélníkového půdorysu s trojboce uzavřeným presbytářem. Před západním průčelím hranolová věž. Původně farní, nyní filiální kostel.

Rokokový kostel sv. Matouše z r. 1763 stojí na malém, nepoužívaném hřbitůvku těsně při silnici východně od Dolan. Silně chátrající stavba, která nahradila starší kapli sv. Isidora, není církevně využívána a je otázkou, co z původního rokokového vybavení v ní ještě zůstalo.

Kostel sv. Matouše v Záhornici gotického původu prvně připomínán r. 1357. V 18. stol. barokně upraven a vybaven zařízením. Ve zdi starého hřbitova empírová zděná zvonice z r. 1840, která nahradila dřevěnou, zbořenou pro zchátralost r. 1824.

Barokní kostel sv. Mikuláše Tolentinského z r. 1733 nahradil zbořenou středověkou stavbu. Po požáru z r. 1835 opraven empírově a pseudobyzantsky v letech 1839-1840. Restaurován r. 1883. Zařízení trojlodní stavby pochází vesměs z 2. poloviny 19. stol. Kostel slouží jako farní.

Předpokládaný starší kostel nahradila po pol. 14. stol. gotická novostavba, z ní dochován presbytář a část zdiva lodi, při opravě r. 1809 kostel prodloužen. V letech 1695-98 k severní zdi přistavěn Boží hrob podle jeruzalémského vzoru. V rohu hřbitova dřevěná zvonice z r. 1893, kopie starší stavby.

Kostel ve Žlunicích je gotická cihlová stavba a vznikl patrně ve 2. čtvrtině 14. století. V letech 1701–1704 byl prodloužen západním směrem a byla také přistavěna věž a boční kaple, r. 1728 pak druhá boční kaple. Dnešní podoba pochází z poslední opravy provedené v letech 1984-1987.

Pozdně barokní kostel v Kněžicích vznikl v letech 1769-1780 nákladem hraběte Kamila Colloreda na místě starší dřevěné stavby. Stavitelem byl nejspíše František Kermer. Na vnitřní výzdobě se podíleli malíři Josef Kramolín a František Krátký. Dnes filiální kostel farnosti Městec Králové.

Barokní jednolodní kostel sv. Petra a Pavla postavený na základech předchozího kostela jičínskými jezuity v roce 1721, umístěný na vyvýšeném místě obklopený nevelkým hřbitovem.

Gotický kostel s obdélnou plochostropou lodí a polygonálním presbytářem zaklenutým žebrovou klenbou před pol. 14. st. postavili Straníkové z Kopidlna. Před koncem 15.st. přistavěna sakristie Zařízení barokní (c1700), dva italizující obrazy z 1. pol. 18. st. U kostela dřevěná hranolová zvonice.

Původně jednolodní gotický kostel s polygonálním závěrem, připomínaný poprvé 1352, byl výrazně přestavěn roku 1610. Roku 1874 prodloužen, opatřen věží v ose západního průčelí a slohově sjednocen ve formách novogotiky. Obklopen bývalým hřbitovem s kamennou ohradní zdí.

Kostel sv. Prokopa románského původu z doby kolem r. 1200 později přestavován goticky, renesančně i barokně. Důkladně opraven také r. 1938. Průčelní věž ze 16. stol. nahradila dvě původní menší, postranní věže. Zařízení převážně rokokové. Nyní filiální kostel bez pravidelných bohoslužeb.

Kostel sv. Šimona a Judy vznikl zásadní barokní přestavbou gotické stavby v letech 1698-1700 Filipem Spannbruckerem ve službách Schliků. Upravován v letech 1776 a 1826. Zařízení novorenesanční, varhany z r. 1892. Od r. 2004 kostel v majetku obce a postupně restaurován.