Turistické cíle v okolí obce Libuň

Vodárenská věž z r. 1542 nazývaná jako věž vodná, po r. 1602 prostě věž. Za Valdštejna byla znovu vystavěna. Ve 20. stol. užívána jako transformátor, od r. 1993 ve vlastnictví výtvarníka Petra Hebera jako Galerie Na Hrázi. od r. 2013 romantický hotel pro dva.

Vodní elektrárna Spálov stojí těsně nad soutokem Jizery a Kamenice. Podle projektu Ing. Dr. A. Jílka vznikla v letech 1921–26, vnější vzhled se vyznačuje použitím prvků rondokubismu.

Původně barokní zámek založil před r. 1660 Jindřich Šlik. Kolem r. 1820 byl empírově upraven. V někdejší zámecké zahradě se zachovala zajímavá sala terrena a sýpky. Po r. 1989 byl zámek vrácen rodině Schliků.

Zřícenina hradu. Zal. před r. 1390, kdy dobyt král. vojskem jako maj. odboj. šlechtice Markvarta z Vartemberka. Připadl koruně a do r. 1392 není zmiň. V obd. husit. válek maj. Ota z Bergova. Rozbořen jako sídlo lapků r. 1442 či 1447. Poté neobnoven.

Vyhlídka Zdenčina skála je vyhlídkové místo zřízené na 10 m vysokém skalním suku v nadmořské výšce 390 m n. m. Z místa je velký rozhled na údolí Jizery a na část Betlémských skal. Za dobrého počasí je viditelný i liberecký Ještěd.

Opevněné sídlo – tvrz nebo malý hrad – bylo postaveno podle archeologických nálezů v období přelomu 13. a 14. století. V písemných pramenech nejsou o této stavbě žádné zmínky, patrně šlo o rodové sídlo zemanů ze Ždírce. Opevněno strmými srázy, valy a příkopy, zachován malý zbytek zdi.

Tvrz byla založena pravděpodobně Valdštejny v 15. století, tvrziště zastavěné budovami, sklepení jedné z nich je původní i s gotickým portálem. Terénní hrany v severní a západní části pozemku jsou zřejmě pozůstatky dispozice tvrze.

Hrad pochází zřejmě už z druhé poloviny 12. století, zanikl někdy během století 14. Poškozen lámáním kamene.

Mladší turnovský židovský hřbitov založený kolem roku 1720 s cennými pískovcovými náhrobky. V opraveném hřbitovním domku, který byl postaven v roce 1800, expozice věnovaná židovskému osídlení regionu.

Židovský hřbitov ve Veselici byl založen asi v polovině 18. stol. Leží na okraji lesa přibližně 0,5 km za obcí a je poměrně zachovalý. Kolem 250 náhrobků nese převážně české nápisy. Kromě hřbitova se dochoval také hrobnický dům.

Ústřední prostor tzv. Nového města v Jilemnici získal svou podobu po požáru roku 1788. Domy jsou posunuty vždy o jednu okenní osu do ulice, aby z nich bylo vidět směrem k náměstí. Podle tohoto "nakukování" získala ulička své jméno.

Šestiboká vzpěradlová zvonice vystavěna roku 1650. Důkladně opravena r. 1930. Zvonové patro otevřené, kryté přesahem stříšky. Dochovaný zvon má v plášti zalitý zlatý groš míšeňského markrabství.