Turistické cíle v okolí obce Lužany

Novorománský kostel sv. Jakuba staršího z r. 1905 nahradil starší stavbu gotického původu zásadně přestavovanou v letech 1844-1848 a zbořenou r. 1894. Vnitřní zařízení převážně z doby stavby, jeho zlomky též z poloviny 19. stol. ze zbořené stavby. Filiální kostel farnosti Nechanice.

Barokní kostel nechal postavit Albrecht z Valdštejna. Roku 1701 byl vysvěcen, 1768 podruhé vyhořel, do roku 1770 rekonstruován. Kostel nemá věž. Strany lodi zdobí obrazy svaté rodiny a obraz sv. Anny s Pannou Marií, sochy sv. Zachariáše a sv. Anny.

Kostel sv. Jana Křtitele ve Vidonicích je barokní stavba z let 1732-1736 na místě staršího dřevěného. Zbudován z iniciativy kartuziánského kláštera ve Valdicích, odkud pochází i většina vybavení. Nyní filiální ve farnosti Pecka s příležitostnými bohoslužbami. Památkově chráněn od r. 1958.

Původně románský kostel sv. Jana Křtitele postaven před r. 1200. Přestavěn pozdně goticky na konci 15. či poč. 16. stol. a barokně r. 1739 a zasvěcený sv. Jiljí. Roku 1852 byla zvýšena věž.

Barokní kostel z let 1708–1709. Opraven r. 1903. Jednolodní obdélná stavba s hranolovou věží v záp. průčelí, závěr zakončen zevně trojboce, uvnitř půlkruhově. Zařízení převážně pseudobarokní, část pochází ze zrušeného valdického kláštera.

Unikátní pozdně barokní roubený kostel na místě staršího dřevěného kostela doloženého v prvé pol. 14. stol. Na počátku 16. století vyhořel. Dnešní podoba je z l. 1778–1782. V roce 1837 je omítnut vnitřek i vnějšek kostela, dnes opět bez omítky.

Lužanský kostel sv. Máří Magdalény gotického původu doložen r. 1360, barokně přestavěn v letech 1728-1729 a prakticky nově vystavěn klasicistně v letech 1797-1805. Vnitřní zařízení vesměs z 2. poloviny 19. stol.

Barokní jednolodní kostel z počátku 18. století, který nechali postavit valdičtí kartuziáni stavitelem V. Heldtem, úpravován byl v roce 1893. Stojí osamoceně na plochém kopci uprostřed louky na půl cesty mezi Stupnou a Peckou.

Gotický jednolodní kostel sv. Martina, připomínán v roce 1369. Jednoduchá jednolodní stavba s mansardovou, na podélné ose hranolovitá věž, proti ní pětiboký presbytář a v r. 1771, kdy byl kostel barokizován, byla přistavěna sakristie.

Původně gotický kostel ze 13. stol., barokně přestavěn pravděpodobně v letech 1674–1677. V r. 1792 upraven pozdně barokně. Jednolodní stavba obdélníkového půdorysu s trojboce uzavřeným presbytářem. Před západním průčelím hranolová věž. Původně farní, nyní filiální kostel.

Rokokový kostel sv. Matouše z r. 1763 stojí na malém, nepoužívaném hřbitůvku těsně při silnici východně od Dolan. Silně chátrající stavba, která nahradila starší kapli sv. Isidora, není církevně využívána a je otázkou, co z původního rokokového vybavení v ní ještě zůstalo.

Gotický kostel sv. Mikuláše doložen od r. 1350, z renesanční přestavby pochází západní štít a gotickorenesanční krov. Barokní a klasicistní úpravy. Zásadní oprava zahájena v letech 2000-2012. Stopy po sousední gotické tvrzi zanikly při výstavbě nových objektů.