Turistické cíle v okolí obce Lužany

Pozůstatky po hradu, který vznikl před r. 1333. R. 1421 připojen ke Kumburku. Důsledkem toho rychle pustl. Dochováno dobře čitelné lichoběžné jádro, před ním předhradí, celý hrad obklopen mohutným příkopem a valem.

Nevýrazné zbytky tvrze postavené v pol. 15. století snad Hynkem Čertem z Olešnice, krátce poté zanikla. Dochována pouze západní hrana tvrziště, zbytek narušen stavbou železnice.

Zámek byl postaven Valdštejny v 16. stol. na místě starší tvrze. Mezi lety 1730–37 byl hrabaty z Morzinů barokně přestavěn. Dnes je zde informační středisko, měst. knihovna a kanceláře tech. služeb. První patro je užíváno ke kulturním akcím.

Barokní kaple Loreta byla postavená r. 1694 jako součást tzv. Mariánské zahrady, barokně komponované krajiny, kterou dal vytvořit hrabě František Josef Schlik. Kaple, vytvořená podle návrhu arch. Jana Baptisty Matheye, je ústřední stavbou této krajinářské kompozice a je oblíbeným poutním místem.

Morový sloup z roku 1720. Na vrcholu socha Panny Marie a u země obklopen sochami svatých Josefa, Barbory, Jana Nepomuckého, Šebestiána, Víta, Kateřiny, Václava a Floriána.

Základní kámen položen v r.1926. Projektant arch. František Blažek, realizoval arch. Jindřich Malina. Návrh sochařských prací Jan Vávra a Karel Lenhart, zrealizoval sochař Emanuel Malý. V r.1938 výstavba zastavena. Obnova pokračovala až po roce 1989.

Zámek postavili v l. 1677 - 1679 jičínští jezuité v raně barokním slohu. Za Michala Karla Althana koncem 1. pol. 19. stol. byl klasicistně přestavěn. Dnešní podoba je z 2. pol. 19. stol., kdy byl přistaven partikus a stavba zvýšena o jedno patro. Od pol. 50. l. 20. stol. slouží jako domov důchodců.

Okrouhlé tvrziště je pozůstatkem tvrze z poloviny 14. století. Tvrz byla dobyta a zničena husity roku 1424. Dochovaly se valy, příkop, centální pahorek a ve sklepě přilehlého domu druhotně osazený portál.

Mohyla připomínající rytíře Viléma staršího Konecchlumského z Konecchlumí popraveného po porážce stavovského povstání r. 1621 byla vybudována v letech 1902-1907 ve stráni Mlázovického Chlumu nad kostelem v obci Konecchlumí. 100. výročí postavení mohyly připomíná pamětní lípa.

Zbytky valů, příkopů a akropole tvrziště ze 14. století. Zdivo bylo použito na stavbu císařské silnice v roce 1813. V roce 1936 byl zde nalezen hrnec s českými denáry z 12. století.

Původní barokní zámek z první pol. 18. stol., majitel neznámý. V r. 1901 přestavěn rytířem Gastonem Malmannem ze Skřivan do novorenesanční podoby. Od r. 1913 majitel prof. dr. Václav Piťha. Po r. 1945 ve státním vlastnictví.

Náhrobek nejvýznamnější osobnosti města Kopidlna, učitele a hudebníka Františka Matěje Hilmara (1803-1881), tvoří socha Krista s křížem, dílo Hilmarova krajana z Nové Paky, sochaře Antonína Suchardy (1843-1911) z r. 1881.