sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Královéhradecký kraj
Původně románský kostel sv. Jana Křtitele postaven před r. 1200. Přestavěn pozdně goticky na konci 15. či poč. 16. stol. a barokně r. 1739 a zasvěcený sv. Jiljí. Roku 1852 byla zvýšena věž.
Na hřbitově orientovaný pozdně gotický kostel sv. Jiří patrně románského původu, prvně zmiňován r. 1357. Přestavován kolem let 1500 a 1870. Zařízení novogotické, pravidelné mše se nekonají. U kostela památná dřevěná zvonice a socha sv. Jana Nepomuckého.
Barokní kostel z let 1708–1709. Opraven r. 1903. Jednolodní obdélná stavba s hranolovou věží v záp. průčelí, závěr zakončen zevně trojboce, uvnitř půlkruhově. Zařízení převážně pseudobarokní, část pochází ze zrušeného valdického kláštera.
Unikátní pozdně barokní roubený kostel na místě staršího dřevěného kostela doloženého v prvé pol. 14. stol. Na počátku 16. století vyhořel. Dnešní podoba je z l. 1778–1782. V roce 1837 je omítnut vnitřek i vnějšek kostela, dnes opět bez omítky.
Lužanský kostel sv. Máří Magdalény gotického původu doložen r. 1360, barokně přestavěn v letech 1728-1729 a prakticky nově vystavěn klasicistně v letech 1797-1805. Vnitřní zařízení vesměs z 2. poloviny 19. stol.
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, příležitostně, Královéhradecký kraj
Barokní jednolodní kostel z počátku 18. století, který nechali postavit valdičtí kartuziáni stavitelem V. Heldtem, úpravován byl v roce 1893. Stojí osamoceně na plochém kopci uprostřed louky na půl cesty mezi Stupnou a Peckou.
Gotický kostel ze 60. let 14. století postaven zřejmě Labouňskými z Údrnic. Ke konci 16. století upraven v pozdně gotickém slohu. Vnitřní vybavení převážně z 2. poloviny 19. století. Kolem kostela funkční hřbitov, u ohradní zdi hranolová dřevěná zvonice. Kostel nedávno prošel rekonstrukcí.
Gotický jednolodní kostel sv. Martina, připomínán v roce 1369. Jednoduchá jednolodní stavba s mansardovou, na podélné ose hranolovitá věž, proti ní pětiboký presbytář a v r. 1771, kdy byl kostel barokizován, byla přistavěna sakristie.
Rokokový kostel sv. Matouše z r. 1763 stojí na malém, nepoužívaném hřbitůvku těsně při silnici východně od Dolan. Silně chátrající stavba, která nahradila starší kapli sv. Isidora, není církevně využívána a je otázkou, co z původního rokokového vybavení v ní ještě zůstalo.
Původně gotický kostel ze 13. stol., barokně přestavěn pravděpodobně v letech 1674–1677. V r. 1792 upraven pozdně barokně. Jednolodní stavba obdélníkového půdorysu s trojboce uzavřeným presbytářem. Před západním průčelím hranolová věž. Původně farní, nyní filiální kostel.
Kostel sv. Matouše v Záhornici gotického původu prvně připomínán r. 1357. V 18. stol. barokně upraven a vybaven zařízením. Ve zdi starého hřbitova empírová zděná zvonice z r. 1840, která nahradila dřevěnou, zbořenou pro zchátralost r. 1824.
Gotický kostel sv. Mikuláše doložen od r. 1350, z renesanční přestavby pochází západní štít a gotickorenesanční krov. Barokní a klasicistní úpravy. Zásadní oprava zahájena v letech 2000-2012. Stopy po sousední gotické tvrzi zanikly při výstavbě nových objektů.
kostel sv. Matouše 
