Turistické cíle v okolí obce Brada

Pamětní síň Foerstrova rodu v Osenicích byla zřízena úpravou bývalé školy a je věnována významnému rodu kantorů a hudebníků, z něhož vzešel i významný hudební skladatel Josef Bohuslav Foerster. Příslušníci rodu působili kromě Osenic také v Praze, na jižní Moravě a ve Slovinsku.

Bývalá panská hájovna byla postavena nejspíše v 18. století, kdy bylo zdejší panství v majetku rodu Harrachů. Dnes je hájovna v soukromém vlastnictví a slouží jako obytný dům. Ve sklepích bývalé hájovny vyvěrá silný pramen pitné vody, kvůli kterému prý byla ves Žďár v 1. pol. 13. stol. založena.

Panský dvůr Zájezd tvořil spolu s dalšími dvory zázemí hradu Kost. Zánik dvora se předpokládá po polovině 19. stol. Z obytných a hospodářských budov dodnes už nic nezbylo. Jedinou památkou po dvoru jsou tři zděné kamenné pilíře tyčící se přímo na skalách a pozůstatek studny pod nimi.

Pozůstatky hradu poprvé připomínaného r. 1403. Zanikl zřejmě v době husitských válek. Jako zřícenina se uvádí v r. 1430. Dochovány zbytky zdí věže, paláce a hradeb, světničky vysekané do skály.

Sporná lokalita na ostrožně nad rybníkem Doly, patrně tvrziště. Stával zde dvůr Pařízek, který je zmiňován v 15. - 17. stol. (z dřívějšího obd. 13. a 14. stol. nalezeny střepy). Na nejvyšší místo klade Z. Fišera pravděpodobně věžovitou tvrz. Její existenci s jistotou prokáže až archeologický výzkum.

Skalní dílo ve tvaru lomeného oblouku, vytesané do pískovcové skály zvané Mnich a nazývané Pekařova brána, je méně známou stavbou v Českém ráji. Brána byla pojmenována podle českého historika PhDr. Josefa Pekaře.

Kamenný pomník češovskému myslivci Tomáši Svobodovi, tajnému evangelíkovi, popravenému pro víru r. 1729 v Kopidlně, byl zbudován r. 1929 péčí honebního spolku v Češově a zhotovil ho místní kameník Pour. Je umístěn u vchodu do areálu Češovských valů na konci odbočky naučné stezky.

Kámen, u něhož byl 4. června 1729 sťat tajný evangelík, panský myslivec Tomáš Svoboda z nedalekého Češova, a pamětní deska se nacházejí v Kopidlně v ulici, která nese jméno popraveného. Dům s pamětní deskou stojí v těsné blízkosti železničního přejezdu a místního nádraží.

Pískovcová jeskyně Postojna (zvaná též Amerika) byla osídlena a využívána jako útočiště již lidmi v době pravěku. Je jednou z největších jeskyní Českého ráje (téměř 300 m2, výška 2,5 m). Z jeskyně s velmi úzkým vchodem vedou další chodby, které se postupně zužují, jejich celková délka je 75 m.

Prachovské skály jsou turisticky velmi oblíbené přírodní pískovcové skalní útvary, členité a různého tvaru. Vyhlídky s pohledy na skalní útesy a okolí. Značené turistické cesty.

Prklín mělo být hradiště kmene Charvátů, kde měla pobývat i matka sv. Václava Drahomíra. Zničeno mělo být po jeho smrti. V místech byl následně vystavěn strážní hrádek (zmínky roku 1492), zničen v době třicetileté války.